Když...

27. října 2018 v 14:16 | Lady L
Když jsem se naposledy stěhovala, tak jsem brala obrázky svých dětí,

které namalovaly ve školce a já si je zarámovala a dala na čestná místa v mém srdci ♥


*
V nich je ukryt nádherný bezelstný svět do, kterého ráda chodím se schovat...

Měníme se pod lisem života...přijímáme formy, které jsou ostré a o které se zraňují naše srdce...

Jako sopky soptíme lávu zlých slov, když jsme zahnáni do kouta tlakem strachu a manipulace....zraňujeme se navzájem...

aniž bychom si přiznali pochybení na svých poutích....kdy jsme se nechali ovládnout strachem...nechutí vzdát se VÝHOD benefitů. které nám přinášel život s danou osobou...všechny ty promarněné šance...pro které jsme se nedokázaly pohotově rozhodnout a oni nás minuly....aniž by se měli chuť ještě někdy vrátit....DVAKRÁT NESTOUPÍŠ DO STEJNÉ ŘEKY....
protože voda- informační pole i ty sám jsi už jiný....

Minulostí nelze žít....jsi tady a teď....může ti dát však sílu a nebo ti ji sebrat....stačí si však uvědomit....že nic nad námi nemůže mít MOC..pokud mi nesvolíme....

Fráze...kecy...nebo PRAVDA?

Mnohokrát v životě jsem se přesvědčila, jak je důležité, když ve mě někdo věří a dá mi tak sílu překonat překážku, která se mi zdála nepřekonatelná...

Je taky mou zkušeností, že když si opravdu z celého srdce přeji a udělám pro to vše...nemusí se splnit mé přání pokud tam figuruje někdo jiný ...protože má svou svobodnou vůli...

Když držím ve svých rukách fotografie svých dětí, není vidět co vše se dělo v pozadí...ale pro tu chvíly úsměv na jejich tvářích my dává sílu...zas udělat další krok....

A takové malé poklady si člověk má chránit....v krabičce, kterou si udělá třeba s těmito dětmi, nebo sám a ozdobit něčím co mu udělá radost...a když je ouvej prostě si je vyndá a nasaje tu kouzelnou moc lásky...radosti ...jistoty...víry...♥

***

A jednou přijde den, kdy se všeho vzdáte....protože si uvědomíte, že proti nekonečnu vesmíru...nesmrtelné duši jsou to jen malé pevné body, které vám poskytnou na té nekonečně konečné cestě...pevné místo...pokud se neukotvíte v tom bodu bodů...který je nad dualitou... nad časem....a je nepopsatelný...

***

Chtěli jsme poznat a zakusit jak chutná stav bytí celou škálu od ...do....žehráme pláčeme...skučíme a zažíváme...

stavy blaženosti....stavy bez a s přáteli...s lidmi, kteří nás milují... zrazují...nechápeme...noříme se...víme a zapomíne...

trpíme v blahobytech...a radujeme se v chudobě protože jsme plni lásky....

***

Umíráme a probouzíme se do dalších realit, které probíhají....

ale touha být milován...přetrvává...

protože, kdyby nebyla ....nevznikl by vesmír s tím vším co je kolem a v nás.....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 27. října 2018 v 16:27 | Reagovat

To jsi napsala moc hezky a je to pravda. :-)
Říkám si, že život si máme prožít se vším tak, aby jsme odešli z tohoto světa spokojení a s láskou. ;-)

2 Lady L Lady L | E-mail | Web | 27. října 2018 v 21:20 | Reagovat

[1]: Díky, jsem moc ráda za komenty...Lepší je krátký dialog než věčný monolog...♥

3 spravedlivysoud spravedlivysoud | Web | 27. října 2018 v 22:32 | Reagovat

Naprosto souhlasím. Nejlepší část života je ta, v níž člověk netuší, co se kolem něj děje. Dětství. Je mi 17 a dost bych si přál, aby mně zase bylo deset, vše plynulo krásně pomalu, v životě nebyl žádný stres, žádná očekávání, takřka žádné učení

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama