Mám tě ráda..

22. října 2017 v 21:58 | Lady L
Mám tě ráda, řekla nahlas...několikrát to z opakovala..

divoce se pitvoříc do zrcadla....

Připadala si jak pitomec....

V děctví jí to moc nikdo neříkal....

A vlastně byl jen kratičký čas, kdy to mohla zaslechnout a číst v zamilovaných dopisech...

Podle všech afirmací a chytrých knih, aby něco dokázala měla se mít ráda...

Ale Ona už nepotřebovala nikomu nic dokazovat...ani sobě...

Věděla, že život se skládá z malých kroků...že pokud chce se někam dostat musí..krok za krokem...

někdy máme to štěstí, že nás druzí dovezou...ale v jejím životě to byla velmi milá vyjímka...

Dívala se do zrcadla a viděla vrásky kolem úst a očí...kruhy pod očima...už jí nebylo dvacet...

Ale, kdyby se měla vráti nazpátek a začít znovu...nevěděla, kam by se vrátila....

Pokud by měla výhodu poznání toho co prožila...snad...ale vědět co jí čeká nešla by tam kudy prošla...

Šla by úplně jinou cestou...a ta by byla o úplně něčem jiném...pokud osud není daný...

Nepotkala by ty lidi, které potkala a mnozí by tak neprožily to co prožily...

Pro některé totiž bylo setkání s ní osudové.....

A hlavně nebyly by tu Ty děti....

Možná jiné...možná žádné....možná by se věnovala cizím dětem a dávala jim lásku, kterou tak potřebovaly....

Otevřená...vždy říkala co měla na srdci to i na jazyku...tak trochu drzá...vyzívající k nápravě světa...

To co zažila v děctví ji zformovalo...tak...že hrdinové pro ni byli Hus, Komenský,....

Moudrost ji přitahovala, jako magnet a přitom byla tak zbrklá...naivní a zneužitelná....

ACH.... hlupáček....který by se rval za ideály a nechal by se ukamenovat za pravdu.....

Mnohokrát zažila, jak to bolí....

Znovu se podívala do zrcadla a pousmála se....MÁM TĚ RÁDA...OČI JÍ ZALILY SLZY.....


Uvědomila si, že je ráda taková, jaká je....smíšek a fantasta....mlující lidi..zvířata...barvy, vůně, chutě...

milující ten svět plný zázraků kolem sebe....milující to, že může vnímat tu nádheru pučících pupenů,

zeleň prvních lístků...vlahý májový déšť, mraky...vítr ve vlasech...třpyt Slunce na řece....a dar přátelství...

Snad právě proto, že zažila krutost lidí, manipulaci, strach, který dokáže zabíjet

...o to víc si vychutnávala tu nádheru kolem sebe....

Mám ráda dílo stvořitele, které je dokonalé ve své podstatě...

a jen mohu děkovat za divy, které jsou tak podivuhodně a přeci jednoduše stvořeny ....

Srdce dokonalost sama ...rytmus...impuls...energie...

Láska nejmagičtější emoce tvořící život ♥

Přeji vám zažívat ten stav dítěte,

které s čistým srdcem pozoruje ty divy kolem sebe a přebývá v radostném nadšení tvořivosti čeho všeho je součástí ♥

A děkuje právě tím, že tvoří a raduje se....v bezčasí.....kde nic není třeba....protože vše tam je....♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama