Červenec 2017

Kdybych tak...

31. července 2017 v 19:46 | Lady L
Její poslední slova byla...

Kdybych tak mohla vrátit čas....a neutrhnout plod poznání dobrého a zlého....

Před očima ji proběhl čas celého jejího vesmíru....hroutil se do sebe.....vnímala bolest všech těch bytostí...jejich strach...


***

Šílený hluk jí vytrhl ze spánku....

v té chvíly než se vzpamatovala mísyly se v ní všechny možné i nemožné pocity....poslední mohla být úleva...

ale hodiny se zbláznily a ukazovaly dobu, kdy měla prchat do školy....


Jako obvykle si připravovala věci na poslední chvíly...naházela co ji přišlo pod ruku...

a zapoměla, že má vzít ještě ten děsnej papír pro psycholožku....

Otevřela dveře a nestačila se divit.....

protože místo, aby došlápla na chodbu propadala se do časoprostorového trychtýře kontinua....

To jsem se zbláznila....

Cvak dopadla na židli ve škole.... místo učitelky tam stál Ježíš...téda...ta postava...ty svaly....ty vlasy....

ty nádherný bílý zuby....vypadal, jak na reklamy na super šampón...super pastu na zuby...super...super...super...

A ten hlas....téda ten rozvybrovával všechny buňky do stavu blažená mimóza....

Myšlenky se řítily její hlavou, jako komety vesmírem.....

Z jejího chaosu jí vytrhl dotaz...Kolikátého dnes máme...? optal Jošua....

Máme prosím na tři růžové a jednu modrou....vyhrkla ze sebe zbrkle taška Adéla....

Vždycky byla vlezřiťka...(nikdo však nevěděl, že to byla jen jedna z jejich pesonifikací....ta další byla Máří ...

Říkala své tašce Adéla....to jméno se jí z nějakého důvodu líbylo...aniž by věděla proč...

Netušila, že to znamená vznešená....

Ježíš se ničemu nedivil...ukázal prstem na bod ve středu třídy a objevily se přesně tři druhy růžové a jedna zářivě modrá ..

Dnes si vysvětlíme, jak funguje vesmír...děcka...

Najednou bylo temno...zastavil se čas....takovou tmu snad nikdy nezažila.....

A ozvala se neskutečná melodie a oslnivé světlo se rozprostřelo v jejich zřítelnicích.....a ....

stékala ji šťáva z kyselého plodu po bradě...některé buńky vnímaly hořkost...a zároveň neskutečnou lahodnost....

kolem ní džungle a do ksichtu se jí řehtal puntíčkovanej had bez zubů...jeho smích byl neskutečně nakažlivý....

kuckala ty kusy toho plodu co vypadal nepopsatelně divně....

a....

stála po krk zahrabaná v písku...kolem řvaly lidé z hlavy jí tekla krev...Oni jí kamenovali....ProBoha proč?


V odpověď jí proběhla ozvěna z rajské zahrady s jablkem.....

Bolelo to děsně....

blik cvak příjem....

Kdybych tak nejedla to zatra....

Kdybych...

30. července 2017 v 13:03 | Lady L
Kdybych odložila svůj strach a začala vnímat...

Dnes kolem třetí ráno mě přišel na návštěvu pavouk..obecně říkáme Johana s dlouhejma nohama...

Byla neuvěřitelně rychlá...svítila jsem si lampičkou na četbu knihy

a tak jsem ji viděla..jak..prošla kolem mě...jakoby nic...zamířila si to po stěně k nohám...

pak se obrátila a šla se mi kouknout přímo do tváře....

Chvílu koukala....

Moc by mě zajímalo...co vnímala a myslela si Johanka....

Já z ní měla strach a probíhalo mi hlavou, třeba to kolik pavouků člověk spolkne ve spánku...

přiznám se pavouky zrovna nemusím...

Ale poučena z různých přednášek...typu archetip pavouka zosobňuje matku....

Jsem uvažovala co my chce vlastně zdělit touto návštěvou....

Protože to vypadalo celkem tak, žě já jsem to zvíře v Zologické a ona pozorovatel....

Svatý František rozuměl zvířatům a mluvil o nich, jako o malých bratřích....

Mám zvířata ráda a beru je za kamarády...jsou mnohdy moudřejší než člověk....

Ale před některmi druhy mám respekt...i strach...a kupodivu jich je docela velká škála...od těch nejmenších...

jako jsou komáři...a podobná přírodní havěť...až po ty největší...

Jo a víte, že LÍNÝ, JAKO VĚŠ... je absolutní nesmysl....stačí ty potvůrky honit a poznáte hned, jak dokáží být rychlé...

Někdy by to chtělo...mít možnost nahlédnout do jejich vnímání a komunikace, abychom měli možnost se poučit...

ale i pobavit....protože , když jsme u jednoduchosti božích vzorců.....fungují prakticky stejně, jako my....

Potřebují místo, kde můžou hlavu složit....

Potřebují se napít...najíst...pomilovat...mají rodiny...vztahy...

Tedy se liší jen tvarem...a že nejdou sami proti sobě...tím, že ničí vše kolem sebe, jako člověk.....

Který plení a ničí Zem, která je jeho domovem....

Nejsou nakonec zvířata a jiné druhy...moudřejší ve své podstatě než člověk sám?

Něco jiného je vědět...konat...

29. července 2017 v 15:05 | Lady L
Chvílemy se stávám pozorovatelem a vnímám podivuhodnou skladbu světů...

*

Něco jiného je vědět..a něco jiného konat..

*

Vše je založeno na jednoduchosti.....nic není složité.....

vše pracuje na prostých vzorcích a to v mnoha rovinách ...paralelách....

V momentě, kdy se Vám toto otevře víte....jak fungují vztahy....

A legrace je, že tyto vztahy jsou mezi prvky množin všech bytostí a věcí zdánlivě neživých...

Vše má své frekvence a vyzařování...viz...kvantová fyzika....

Mnohým už se toto vnímání otevírá.....

a tak mohou vznikat neuvěřitelné věci....

Však klamů... a šálení je zde také mnoho....falešných guruů...

politiků....rádoby vedoucích do spásy...podléhajících EGU...

kteří chtějí OVLÁDAT a cizopasit na energii jiných....
(Celestýnské proroctví)

ŘÁD...ač mnoho z nás jím mnohdy pohrdá..je velice důležitý....

Vše pracuje podle určitých vzorců.....

Vtip je však v tom, že cesty, které jsou vzorové....mnohdy zničíme....

a tím se právě ten jízdní řád života mění v něco....co nás NIČÍ...

DOSTÁVÁME SE DO CHAOSU...

Řády...NE...řády...

Dualita....PROMÍCHÁME...UŠPINÍME....MY...

Ve světle jsou ukryty všechny barvy....kódy...čísla...informace....

V každém tónu je ukryta zpráva pro naši funkční soustavu...

Tak je to i v paprsku světla...kde každý barevný odstín dává údaj naší soustavě...

jak pracovat tím nejlepším způsobem...

***

Hledejte...

Ptejte se...

S úctou v pokoře v lásce najdete...o...svícení...

V pravý čas se Vám vše otevře....

pozor....zase zavře....

snadno se zapomíná.....

Pište si poznámky...

V dobách temných...na poušti budete rádi....

že si můžete aspoň plošně připomenout tu nádheru, která se Vám otevřela...

Nemusíte používat jakékoli drogy....stačí....poprosit a cesta se otevře...

ale jak to bývá.....z té pravé cesty Vás může svést hodně věcí...

od honbě za mamonem...požitky...jídlo...sex....i fanatismus...

i prostého štěstí v rodinném kruhu....

***


(Eduard Tomáš zmiňuje cestu Karmarmajogy...upřímně všechny ty učenné názvy vás vlastně matou...a že jich je...a přeci vypovídají o tom samém....)

Přidává se prosazení a mít moc ve vědění....

jenže to pravý mistr nedělá....

zná svého žáka a ví co mu může otevřít a co ne...

nechce za to velké peníze...je rád, že může otevřít cestu k mistroství dalším....

VŽDYŤ JDE O TO, ABYCHOM VŠICHNI OBSTÁLI A VRÁTILI SE...

PŘES POZNÁNÍ DO NÁRUČE....NESTVOŘENÉ...VŠEVĚDOUCÍ...NEKONEČNÉ A NEPOPSATELNÉ...


****


je to vše pomíjivé...

ptejte se ...které hodnoty jsou OPRAVDOVÉ....

LÁSKA...SOUCIT...však netrápit se tíží osudů...mohu pomoci....však nesmím se nechat vtáhnout do bažiny malomyslnosti...

Ješua to vše řekl....obrať se od hříchu a konejte co třeba ..třeba..omyj nohy(v nich se totiž soustřeďují škodlivé látky)

což udělal svým učedníkům při poslední večeři....ON VĚDĚL...oni ne.....jejich poznání bylo částečné...a to je i naše...

obrazy...symboly se ti otevřou až projdeš zakusíš...otevřeš srdce pro posly světla....


Kde není opravdové LÁSKY... není cesty...

V každém oka mihu můžete měnit svět svými myšlenkami....

které vysílají světlo či tmu...něhu...v podobě požehnání...

když na někoho myslíte v dobrém a přejete mu požehnání do každého kroku...

posíláte mu sílu na překonávání překážek..

proste o požehnání a rozšiřování vašeho myšlení každý den.....

je jen na Vás komu bude patřit Vaše mysl....

jestli katastrofickým fikcím...kterým dáte sílu své představivosti....

nebo....dobrým objevům na této nádherné zázračné Zemi....


čerpat můžete ze svatých knih...jako je BIBLE...

povzbuzující je Jábez a jeho modlitba....Najdete v biblické knihovně...

Míla Tomášová ...Za prostor a čas...

Eduard Tomáš ..Paměti mystika...doporučuji knihu...více informací...

a hlavně vysvětlení některých důležitých vzorců....

Pokud máte sami nějaké schopnosti a nevíte si s nimy rady...najdete vysvětlení....

Doporučuji odevzdat sebe a tyto schopnosti do těch nej rukou a to jsou boží..nejvyšší Já...každý tomu říká jinak...

Prostě STVOŘITEL...který je tu od počátku a je nestvořený, všudypřítomný, nekonečný...vševědoucí.....

Každému se dějí neuvěřitelné věci v životě....a za ty je třeba děkovat a vnímat je s úctou....

Přeji vám požehnanou cestu...srdce otevřené pro divy a nádheru, která je kolem nás....

Ráj či Peklo si lidé dokáží tvořit sami....snadno rychle.myšlenkamy..slovy...skutky...

Ve smyslplné svobodné spolupráci se jeví cesta snadnější...

Tedy je to na nás CO SI ZVOLÍME ♥ ♥ ♥

Kdybych tak mohla...

20. července 2017 v 18:58 | Lady L
Kdybych věděla to co vím dnes...

mohla jsem změnit nejen svůj život...

ale život jedné rodiny...města...státu.....světa...
***

Víte je to jednoduché.....

Rodiče věří ve své děti...dávají jim tak sílu...

a děti podporují své rodiče...kamarády....když věří....že dokáží co je třeba....

Jak jednoduché předávat si životní energii....tím....že druhého podpořím slovem...

úsměvem....pohlazením...ale taky tím, že ho nechám jít a udělat co potřebuje...

a to i z našeho pohledu něco s čím nesouhlasíme...či zdá se nám, jako velká chyba..

V hlouby svého srdce však budu vždy věřit, že dokáže co je třeba.....

ať se našim smyslům bude zdát, že ten v koho věřím...bloudí....

Budu vždy děkovat za jeho cestu...za ta nejlepší rozhodnutí a věřit...ba přímo vědět....

že každý z nás jde tou nejlepší cestou, kterou si zvolil.....

a když ztratí směr....zapomene....přetrhne se jeho spojení s boží jiskrou, která ví vše.....

já mohu být tím...kdo mu zazpívá jeho píseň ....píseň harmonie božího poznání sebe sama....

**

Je za co děkovat....být vděčný a pokorného srdce.....zázraky se dějí...

Ty největší jsou, že víme, že jsme jedné podstaty....vycházíme z jednoho proudu světla....

a až projdeme svou cestu....zas se do něj vrátíme....

Tedy dávejme si navzájem podporu vírou....věděním toho dobrého....srdce naše plane ohněm Ducha Svatého....

***

Dávejme pozornost tomu dobrému a děkujme vždy za to....

Co máme v mysli rodí se ve světě....

Podívejte se co všechno napsali lídé a co vše je kolem nás....

Tvořme tedy....dobré.....

Vyčistěme si hlavy od strachu...a zaměřme svou mysl tvořivě...v radosti a úctě ke každému stvoření.....

Náš potenciál je neomezený....

My sami se dokážeme zastavit...řetězi obav....

Strhnout se z letu...

slovy ...

je to těžké...nedokážeš to....nenechte otrávit...svou mysl....

upřete se na jas lásky a tvořivosti....krok za krokem....zas krok a krok...tak ujdete celou cestu....

a pokud máte přátele, kteří vám pomohou...poponesou těžkou tornu...či vás kousek svezou....děkujte....

děkujte....děkujte....vděk je dobrou mincí v pokladu.....

***

TOHLE nebyl MŮJ HLAS ...

14. července 2017 v 15:53 | Lady L
Bylo rozhodnuto....

Deset bytostí co rozhodovaly o jejím bytí či ne....

Ona přeci nebyla čarodějnice.....nechodila na blata... tančit nahá a smilnit s ďáblem...

Jen ji Bůh dal krásu...

Dcera chudé vdovy...

mnohdy měli hlad...protloukaly se jak se dalo....

Když se podívala na své teď už zmučené, pošpiněné tělo...

které bylo vydáno na pospas moci mužů...

Tolik bolesti...tolik utrpení....

Proč.????..hlavou se jí míhaly myšlenky....

Směs bolesti...nepochopení..zlosti....

PROČ..?.Proboha Proč....?

Plivali po ní házeli kamení....tolik nenávisti...

Lidé...opravdu to jsou lidé, když dokáží vymyslet tolik druhů mučení...bolesti....

Zítra už zítra ji upálí, ale ještě ji čeká jedna noc....

Noc plná hrůzy a ponížení bolesti.....

Zas přijdou vybít své chtíče a ona je v řetězech bezbranná...

A zítra ji upálí..bolest smrt..možná..vysvobození...opustí své tělo....

Bože....Bože...proč jsi mě opustil.....? ? ?

Ticho...bylo odpovědí...

Celý život jsem ti věřila a ti co tě zastupovali....chovali se ďábelsky....

Zas nedokázala uchopit svou myslí....co se dělo...

Už slyšela hluk...blížily se její triznitelé....

Noc utrpení a bolesti.....ukojení zvrácenosti jejich chtíčů...střídaly se....na jejím těle....


Smrt...vítala, jako něžnou laskavost....


Umírání bolelo ...pálilo se jí nohy ..zplály zbytky jejích krásných dlouhých vlasů...dusila se už jen chvíly...

Slunce se zbarvilo do krvava...

Mraky zčernaly a ztěžkly ...uhodil blesk....do těch co odsouddily nevinnou....

A rázem byly váhy srovnány.....

Valil se déšť...ostatní se rozutekly....

Z hranice stoupal ještě dým.....splachoval popel a zhášel poslední žhavé uhlíky....

......


Duše byla volná...světlo zářilo.....už jen blaženost....

ˇˇˇˇ

Dostala se do podivuhodného světa...stala se novým životem...

Tentokrát byla mužem...rostla rychle... matka byla křehká...porod nepřežila....

Dostal kojnou....vychovávala ho jako svého....mléka měl dost...

a pohled byl nádherný mazlil se s prsy své kojné, byl vděčný za sladký dar...za obživu....

Měl vše co si může dítě přát....otec se mu moc nevěnoval...byl neustále na nějakém tažení...

Vyrůstal s dětmi na hrádku...učil se lovit zvěř....

Otec,

když se ukázal na malou chvíly mezi taženímy a doprovodem krále

s ním vyrážel na lov a vyprávěl o svých bojových úspěších, rád ho poslouchal...vyprávěl tak poutavě...

Chtěl se stát rytířem....

Jen někdy za silných bouří se mu zdával zlí sen o dívce, která je upalována.bolestí křičí....

On křičel také ...vždy k němu přiběhla chůva a začala ho konejšit a zpívat tajemnou píseň...

které nerozuměl...ale vždy ho utišila....

Raghupati Rághav. rádža Rám

patít pavan. Síta Rám

Síta Rám, džej Síta Rám
bhadž mana pjaré túnSíta Rám
Íšvar Alláh teré nám sab.kó
sanmatí de Bhag.ván..

Otec si ji přivezl z dalekého kraje...krásnou...na první pohled křehkou
a přitom pružnou a podivuhodně krásnou...

Chodívala v průsvitných látkách, které se normálně zde neviděli...
byla určena jen pro něho....jeho služebná...vždyť vychovávala budoucího pána hradu...

Rostl, jako z vody byl po otci...jeho sestřička byla po matce...křehká a neduživá....

Otec ji miloval pokaždé jí přivezl něco krásného....žárlil na ni ... měla jeho plnou pozornost....
on ne on byl příčinou matčiny smrti....
Sestru měl rád, byla tak laskavá a něžná...že nešlo ji nemilovat..
.modré nebesky krásné oči zarámované dlouhými vlásky...
Chůva ji oblékala do průsvitných látek a tak sestra vypadala, jako víla...

Mnohdy spolu zašly do luk, kde pletla věnečky z květin...

Čas dětství byl krásný, ale uběhl příliš rychle...sestra hodně churavěla...a lékaři na dvoře doporučily,

aby odjeli do Genovi k moři, kde je dobrý vzduch....

A tak se dostaly do světa...a svět vycenil své zuby...

TOHLE NENÍ MŮJ HLAS

12. července 2017 v 15:43 | Lady L
Probudila se...všude bílo tak bílo, že ji oči bolely...

Ctěla zavolat, kde že to je...ale ozvalo se úplně něco jiného...

Slyšela jen nějajé tóny...tohle přeci není můj hlas....

Zbláznila jsem se nebo co..?

Myšlenky ji naskakovaly líně...kde to jsem....?

Chtěla se podívat na své tělo, ale to leželo někde hodně daleko...aspoň měla ten dojem...

Co se to vlastně děje....

Nechápala....

Chtěla postupovat logicky...

Dá se to bez těla...její pevný bod zmizel...

Co jí vlastně zbylo....světlo kolem ní ji neumožňovalo cokoli pozorovat....

Tedy...jak dál...když nemohu pozorovat...co mohu dělat?

Jak mohu zkoumat?

Hlas se my mění v tóny...aspoň nějaké poznání...

Ha analýza zatím funguje...aspoň některé pochody ji byly zachovány....

Teda měla dojem, že je ONA ...kde tu jistotu brala....nevěděla....

Tak co teď ...co mohu?

Začala vysílat Haló je tu někdo?

Ozvěnou jí bylo jen několik tónů..proměněných v melodii...

Čekala....nic....

Prázno....světlo kolem...Ona ? ...

´´


V té době se díval hvězdář dalekohledem...v sektoru 234 zahlédl záblesk....co to může být....zamrkal...

něco malého tam zářilo....že by objevil hvězdičku....?

Vybuchly všechny možné emoce...radosti...strachu..pokušení....

Honem vyfotit...zaznamenat...všechno mu padalo z rukou...

Byl tak nervózní, že cokoli chtěl udělat...přístroj mu spadl rozletěl se na tisíc kousků...

jen bezmocně si sedl...koukal jestli světýlko ještě spatří...viděl ho tam....záblesk radosti...

Zaslechl pár tónů...jako by slyšel ... Haló je tu někdo? ...

Zbláznil se?

Jsem tu...odpověděl....

Prostorem zazněla otázka i odpověď...tóny se smíchaly v nebeské harmonii a splynuly ....

Spojení mohlo být navázáno....

Co to vlastně Bože je?

7. července 2017 v 19:35 | Lady L
Experimentální rozhovor s personifikací...NEJVYŠŠÍHO...a malého NIC...CO dělá velké NĚCO...TAO...

Co to vlastně Gote je? *1


No přeci TY...

Já?...

Ano TY...

Opravsu já...

Ano ..kdo jiný...

To nemohu být já...

Je to křehké...

Jak to víš?

Vypadá to tak....

Opravdu?

Vyzkoušel jsi to...

Ne proč....?

Tak, jak víš, že je to to co říkáš....

A co mám dělat?

Ty se ptáš..?

Ano nevím ...

Co nevíš?

No mnoho věcí...

A co víš....?

Že NIC NEVÍM?

Opravdu?

Udivuješ mě...

ČÍM ?

Tím co mě zde říkáš?

Já mluvím?

Ne jen si myslíš, že se vyjadřuješ...

Ó pravdu...o pravdu ti opravdu jde?

A o co by mě vlastně mělo jít?

V tomto světě poznáváš obě strany....jaké ?

pravou a levou...

A která je lepší?

Může být některá strana lepší...?

Potřebuješ přeci obě...

No to máš vlastné pravdu...

Co je vlastně...ta pravá pravda....?

A jaká je ta levá?

Ona je i levá?

No když je pravá musí být i levá....

No tak já nevím...

Co nevíš?

No o těch pravdách?

Kolik jich vlastně je?

Tolik co je bytostí?

Tý vole, ty kecáš...

Kecám...

*1 --(her zde ...gott z německého Bůh..či mám...v minulém čase klení...neboli rozčílené vyjádření, že se nám něco zrovna moc nelíbí....)