Březen 2016

Zamknuté dveře

1. března 2016 v 0:09 | Lady L
Dívala se na ně skoro celý svůj život...

Čekala až někdo otevře a ona konečně vyjde ven a uvidí ten zázrak...

To zelené a modré a bude moci cítit všechny ty barvy na vlastní kůži....

Princezna zakletá....Pozorovala z jednoho bodu...nemohoucí kus ve kterém se rojí divné obrazy...

Nevěděla, že někdo jim říká myšlenky a jiný idee...nevěděla toho ...ale začala objevovat...

Kolem ní se rojily obrazy...a jí napadalo ...kde se tu berou...příběhy plné něčeho co v ní vyvolávalo mokro..horko...zimu.....vlastně nevěděla jak to všechno se jmenuje...ale někdo jí to šeptal...ozvěny slov...malých svétů,
Co vypráví. Točily se jí v tolika podobách...

Hádanky se rozprostíraly v tom jejím světě za zavřenýma očima...

Někdo jí odložil do malé postýlky ...odešel a zamkl dveře ke svému srdci...zamkl všechny dveře vedoucí k lásce...

Malý nevinný uzlíček co slyšel podivná slova, která byla ostrá a studená.........

Malé nic co rostlo a bylo nechtěné a chtěné bylo ve světě Duality a učilo se její zákony....

Zákony manipulace....

CO JE TO SVOBODA?....

Mít možnost učit se?

Poznat co je pravda a co lež?

Mít a ne mít rád....možnost se smát?...

Na čem vlastně záleží v tomto světě?

Co je důležité?

Myslela, že je důležitá náruč, která objímá a chová...protože ji neměla, ALE...

Ruce co hladí a pusa co fouká na bebí...

Jenže....slyšela v odpověď, že je jen hloupá....

Věřila POHÁDKÁM.....věřila, že vše má dobrý konec....

Chtěla svět, kde lidé si nelžou a zjistila, že něčí PRAVDA dokáže být krutá a bičovat a křižovat....

Pochopila, že DUALITA...jsou jen dveře ...lítačky...a klíč má ten...kdo koná....

Život je jedna velká hra složená z mnoha příběhů...dokud věříš...máš smysl jít cestou před tebou...

*
V momentě, kdy máš Naději...hledáš tu nej Lásku....a jsi jako to štěně co všechny olíže, aniž by si všimlo, že ostatní už jsou unaveni...těmy všemi iluzemi...jednoho dne...po mnoha ranách to krásné štěně se promění v neduživého smutného psa....

*

A na nebi byly hvězdy...


*

A tak viděla ty co se převlíkali do krásných šatů....protože svět je naučil...že pozlátko je jak sluneční zrcátko...


*
A na louce rostly květy....

*

Duha se klenula po nebi ...pršelo a svítilo sluníčko...

*

Rodily se děti a maminky plakaly....

*

A někde pomatená žena vyhrožovala, že se vyhodí do povětří....

-

A jinde zas se strhla lavina a pohřbila pár lyžařů...

-

V luxusním hotelu si užívali přeplněné švédské stoly...

***

A děti umíraly hlady nemajíc ani misku rýže na týden...
---

A ona byla tak krásná a její klín voněl po ráji.....


---

V moři plavala síť do které se nachytalo spousta plastových lahví...

--


Rybičky se honily mezi korály....

---

Tak na co čekáš....odemkni ty dveře a žij.....je čas....