Don alá Doňa né moc

23. září 2015 v 23:15 | Lady L
Skoro každý den mi něco říká co tu ještě strašíš....
Nikdo tě nemá rád...
děti na tebe štěkají, jako vzteklý psi holt puberta...

a mnohaletý vzor tatínka....

Taky zuřivě štěkal, když nedostal co chtěl...

Odmalička prozměnu zas na mě vrčel otec hlava rodiny co natahuje pásek a hodiny...

Tedy máme celou škálu...protože já pak vyla ať bolestí duševní či fyzickou, která je horší netuším....(po té fyzické máte zmalovaný tělo..paleta neskutečně rozmanitá)...(a po té psychické poničené sebevědomí...tedy vědomí toho, že jste nádherné okouzlující bytosti, které mají právo na lásku a štěstí)

Před ranama pěstí jsem prchala pod gauč...to jsem se tam ještě vešla....

A před terorem psychyckým se utéc nedalo, ten vám nařvou do hlavy a pak se vám ohrává donekonečna v hlavě....

Vypnout ta gramodeska ne a nejde....

Ale, abychom si jen nestěžovaly my lidi románů...pohádek...bajek a pověstí....

Utíkáme do snů, fantazie, knih...

Tam je bezpečno....teda....i když umřete zase vstanete...

Byla jsem hrdina, co chrání...co obětuje sám sebe, jen...aby dobro zvítězilo nad zlem...

Hltala jsem šestákové romány pod peřinou s baterkou v ruce...za noc jsem je spořádala celé, můj apetýt byl obrovský..

A ráno snění, kde jsem si přehrávala scény JÁ hlavní hrdina....

Ať to byly válečné vřavy...či přestřelky mezi padouchy ...

ZA PRAVDU A ČEST...(kdo neví co to je vyguglujte si to....)

VŽDY jsem se postavila hrdě padouchům čelem...

(po mnoha letech hry na ostro...ŽIVOTA...zjišťuji, že je to blbost...
ale nějak si nemohu pomoci, mám ráda, když se hraje fér....
jenže PADOUŠI....ty fér hru nemají rádi...teda vlastně ANO...protože pak je vás snadné přečíst a položit vás na lopatky dokonce vašimi vlastními slovy)...

**
Čelem jsem se stavěla i ke svým soupeřum na šachovnici....

Takhle by se měli rozhodovat bitvy a ne bolest a hektolitry krve...

Ano generál.. hrdina na šachovnici, kde jsme většinu svých protivníků převálcovala ovčákem (mat 4 tahem).

Byla jsem vyhlášena turnajovou královnou ovčáků....třetí či čtvrtá místa, tak to jsem byla JÁ..bramborová královna...

A když jsem dostávala nařezáno...dohrála jsem hrdě do posledního tahu.....

***

Nevyhýbala jsem se všemožnému klání.

Hrdinka na závodech na kolech...chlapečky z favoritama jsem nechávala hravě za sebou supě na skládacím kole předemnou spolužák Vítek na starém kole z první republiky...S tímto modelem Hatatitlá podle věrného koně jsem nastoupila i já po té co si mé modré moderní SKLÁDACÍ kolo značky ESKA zapůjčily romští spoluobčané a odvezly ho neznámo kam...

Veřejná bezpečnost sice vypátrala, že ho poslaly vlakem, ale mou modrou milovanou Esku už jsem nespatřila niky více...

A TAK NÁSLEDOVALY modely , alá první republika...dámské bez štangle na ty se dobře naskakovalo...
Jednou jsem naskočila a přední kolo se odporoučelo a jako jankovitý kůň mě shodilo na mé velevážené nohy...

Co dobrodružství jsem zažila se svými komoni se dvěma koly....ach...

***
Tak se přihodilo, že mé srdce bilo ...tlouklo a mlátilo na poplach.....

bilo tak splašeně, že neodpočívalo....adrenalin na plný plyn....

A tělo padlo ...

Čas úniku...čas na přemýšlení co se životem.....když nejsem schopna vstát a něco dělat.....

To se to pak přehodnocuje....

spala jsem a spala....jako šípková Růženka,

že by i ona podlehla stresu a celé její království...

nejsou snad pohádky odrazem zkutečnosti.....

Vždyť stačí se podívat na tento schvácený svět....kolik lidí už nemůže ....

a dál se štvou dokud nepadnou...


****

Mímy věrnými souputníky..byly knihy...bychle...sešity..

Dalo by se polemizovat zda knihy jsou únik ze života...ale byla doba,

kdy facebooky nebyly a příběhy ztvárněné

na extrahované celulózy či stříbrném plátně ...tedy filmu...sled obrázků natočený na celuloid, který úžasně hoří...

což papír taky....

Od toho se odvíjí i to, že většinou naše sny skončí v pekle.. tedy v ohni....

A zbývá z nich prach či škvarek...

A pak nám nezbývá nic jiného než vstát, jako Fénix z popela

a nebo

....si trvat hrdě na svém a dlít v urničce na zaprášené poličce....

Což se nám tento útěk z valné většiny nevyplatí...

...protože zákeřná SPRAVEDLNOST NÁS VYPLIVNE do nového kola SAMSÁR tedy pro nás blbé..

...nového života, kde nevíme co se děje,

že máme tak podělanej život a ne a ne se dařit...

Někteří se stanou experty na MOUDRA ŽIVOTA a snaží se je vnucovat jiným....

Či skončí s flaškou v něčí náruči skuhrajíce, jak ten život je knim krutý
(VŽDYCKY SE NAJDE NĚJAKÁ TA HODNÁ NAIVNÍ HOLKA UTĚŠITELKA)

Á nebo....

to jsou ti co pají PECH a nebo ŠTĚSTÍ, že nemohou hltat alkoholické nápoje či jiné drogy...

protože je buď šíleně bolí hlava...nebo žaludek...či pro jistotu obojí...a k tomu mají zaručeně depku delší než nastalý stav blaženosti...

U mě to byl nepoměr dosti velký....5 minut nekontrolovaného řehotu a pak 48 hodin těžké deprese....

Pak se dovolte opít...

A to ve společnosti vysvětlujte, že nepijete a nekouříte.

Tak se jim prostě zdáte děsně divní....

Protože všichni chlastaj většinou, jak holendři a ještě se chlubí kdo vypil tálinskej rybník a kdo moře
že ten pad až po litru slivovice na ex...

HOLT GENETICKÁ VÝBAVA...JE genetická výbava...

Tak to máme...

zas pro změnu spirituální špiritusové úniky....

A co lidí oslavujíce DUCHA utíká od reality...jejky těch je..... stačí se podívat na tuhle planetu,

která je zaneřáděna, kde jakým Bohem a co se v jejich jménu páše...

je až k neuvěření....

od sexuálních orgií...přes orgie svatostné= zvrhlosti.....

Ty lidi jsou neskuteční, jak dokáží ve jménu Něčeho udělat COKOLI a ještě si to zdůvodnit SVATOU VÁLKOU....


STEJNĚ JDE JEN a jen O MOC....NO A TI CO UTÍKAJÍ cítí se BEZ ...MOCI....A je i není jim pomoci....


ÚTÉCI JE PROSTĚ NĚKDY JEDNODUŠŠÍ NEŽ BOJOVAT......

ALE ZE SVÉ ZKUŠENOSTI VÍM...

ŽE VČAS ODEJÍT JE TAKY NĚKDY VĚTŠÍ HRDINSTVÍ, NEŽ ZŮSTAT A NECHAT SI S.ÁT NA HLAVU....

A TEĎ BABO RAĎ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Seťa Seťa | 28. září 2015 v 0:43 | Reagovat

Krásný text plný pravdy. Asi každý zažil být úplně dole,ale i tak stojí za to tady být a dál tu lásku a dobrotu mezi ostatní posílat, protože každý jí má málo. A jedna z velkých pravd, že   to co je minulost už se změnit nedá změnit můžeme jen to co je teď a budoucnost. Ladi seš silná holka a ty to dáš. A piš dál je to nádhera nejen básně ,ale i takovéto blogy.

2 ladypilgrim ladypilgrim | Web | 28. září 2015 v 16:46 | Reagovat

[1]: děkuji♥ jsem velmi ráda, když mám od vás čtenářů zpětnou vazbu...díky za povzbuzení ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama