Únor 2012

Zrcadlo, zrcadlo kdo, že je na světě nejkrásnější?

28. února 2012 v 12:01 | Lady L
Zrcadlo, zrcadlo kdo, že je na světě nejkrásnější?

A jak nám jedna písnička rozmarně vzkazuje....Ty Jiříku jsi velmi krásný, ale grilovaný švéd je o mnoho krásnější než ty.

Mohly bychom se podívat na sebe, kdyby jsme nevymyslely zrcadlo?

Museli bychom důvěřovat druhým, a tak bychom přejaly možná lepší, možná horší obraz o sobě. Velmi by záleželo na tom, kdo by nás popisoval a jaké by měl vyjadřovací schopnosti a pozorovací talent.

Co nám vlastně takové zrcadlo umožňuje?.............. Prostě vidět sebe takový, jací jsme s pihama, chloupkama...a vším co k nám patří.


Prvním zrcadlem byla asi hladina tůňky. Naše marnivost, touha po tom být hezčí nás přivedla k výrobě zrcadel.

První zrcadla byla vyrobena leštěním kovů.

Ajak snadno se dá manipulovat s naivnímy bytostmy. Co by ty lidi pro krásu neudělaly.

Od toho se odvíjí moc ovládat...čarovat a přičarovávat bohatého manžela či manželku...moc okouzlovat...vládnout..
Prý takovou moc nabýzí Satan....moc...peníze..vědomosti..sex...krásu...mládí....nesmrtelnost. Po tom prý lidstvo toužilo nejvíce. Stačí se kouknout na Fausta.

Jen před pokorou se třásl a prchal. Proto se poklady otevírali cnostným...pokorným..bohabojným lidem.

Zrcadlo rádo skresluje to co pravdou je.

Mnohý z nás je jako zrcadlo...záleží na dokonalosti brusu.

Přeji Vám, aby jste mohli jít cestou pokory. Moc je, jako víno..kdo ho okusí málokdy dokáže přestat pít a moc dobře víme, jak to dopadá s těmy co nemají dost. K jakému obrazu se až dopijí.....stačí jeden za všechny...obraz Doriana Greye.

Tedy přeji nám lepší odrazy zrcadla a laskavější odrazy v druhých. Láskyplné zrcadlo dokáže něžně nastavit tvář, jak vráskám tak pro někoho vadám, ale láska vady nezná. Nevadí ji ani vrásčitá tvář ani rozmazané linky od slz.
Láska má něžná skla♥ Mějte tedy na paměti, že všichni jsme dokonalým dílem♥

Život je nejlepší škola

22. února 2012 v 16:00 | Lady L
Život je nejlepší škola...

Jedno známé pořekadlo praví: "Vole neuč se, Život tě naučí, že jsi se měl učit." Což už ze své vlastní zkušenosti mohu jen potvrdit.

Ale téma je kapánek jiné...co nás neučily.
Dělat chyby, že je nutností k tomu, abychom mohli postoupit na příčce svého duchovního i jiného života. Nenaučili nás se mít rádi takový jací jsme.
Jen výkon, krása, bezchybnost byly ceněny. Pozapomělo se na to, že každý jsme úžasný neopakovatelný originál, který má své nezastupitelné místo v božím plánu. Všichni jsme byly někam zaškatulkováni a pokud jsme se nehodily zrovna do škatulek hodný žák, měly jsme problémy s učiteli. Ono nějak čouhat byl vůbec problém a je pokud nejste dítě prominenta, nebo nemáte za sebou tučné konto.

Nenaučili nás a ani v této době se to moc neučí...jak nabýt ekonomické nezávyslosti,
....jak neohýbat hřbet a nedržet hubu, když jste v práci, kde Vás nutí k něčemu co zákoník práce nedovoluje...PROTOŽE BUBÁK VYHAZOVU TU VYSÍ NEUSTÁLE VE VZDUCHU.

NENAUČILY NÁS HRDOSTI A RVÁT SE NEJEN ZA SEBE, ALE I ZA TY CO PROSTĚ NEMOHOU.

Jenže to nás učí život.

Učili nás držet hubu a krok. Jinak "Kdo chce s vlky žíti, musí s nimy víti."

Učili nás, že hodný a slušný člověk obstojí v životě s čistým štítem. ALE mě život naučil, že mnozí slušného člověka považují za hlupáka a snaží se ho zneužít a nebo nějak si na něj zvednout své pochroumané EGO.

EGO je vůbec takové nafouklé JÁ, já jíá , ale tu se máme naučit, že patříme k celku a neseme za něj zodpovědnost.

A taky nás nenaučily, že to co zasyjeme, tak taky sklidíme....

Tedy pokud skočíme na lep...nějakému lichváři ...bankovnímu institutu co si honosně vychvaluje, jak je perfektní a že vše jen pro klienta...ták jsme lidově v prd... pokud se dostaneme do situace, že nemůžeme dlouhodobě splácet. Najednou zjistíme, že pojištění, které jsme bance platily je na dvě věci, ale určitě ne na to co nám bylo řečeno a my jsme se tak mylně domnívali, že tedy pokud se mi něco stane, že nebude problém s půjčkou.

Novodobých otrokářů je mnoho...svědomí jim odešlo již dávno. Proč neobrat hlupáka a z celé jeho rodiny udělat tak rukojmí a po určitém čase otroky. Stačí jeden v rodině takto nezodpovědný člověk a jste v řiti, kde slunce nesvítí...
Stáváte se tak otrokem beznaděje a vlastně není jak z tohoto bludného kruhu vyjíti...JEN ZÁZRAKEM, nebo, že vyhrajete první ve sportce či jiném pofiderním podniku, na který se spoléhá čím dál více zoufalců, aby mohly vypadnout z otrockých podmínek. Do, kterých se dostali svou ,,naivitou, hloupostí, či nepředvídavostí" ať to nazveme jak chceme. Tito novodobí otroci zoufalství tu jsou a nemají naděje...jak z toho ven.

A teď se ptám, KDO SE JICH UJME A POMŮŽE JIM ŘEŠIT JEJICH ZOUFALÉ SITUACE?

TAK NA TO NÁS NIKDO VE ŠKOLE NEPŘIPRAVIL!!!




Sny, přání a kdyby ...

20. února 2012 v 10:27 | Lady L
Sny, přání a taky To kdyby ...

Mnoho nám je zjevováno v této době informatiky...a kdo se v tom má vlastně vyznat...každý má svá zjevení a každý má svá vedení..... Od toho pochází i mnoho lidí... na, které se jedna část lidstva dívá, jako na blázny a chce je "léčít utlumovat a dělat z nich vlastně blázny" a další část lidstva je lačna po všech senzacích a těch, kteří mají zhůry dané vedení..vidí a komunikují s jinýmy bytostmy...jsou za to obdivováni a obklopováni davy toužících po sdělení osobních nejlépe těch v nádherných růžových barvách ...nikolivěk poznat mnohdy bolestivou zkušenost, která je dobrá pro jejich vývin Duše.
Prý každý máme svého strážného anděla...říká to irská mystička Lorna Byrne. Jsem ráda, že mám někoho kdo mě bezpodmínečně miluje, nesoudí a pomáhá mi na mé cestě. Je to pak mnohem jednodušší v tomto světě.
Ve světě válek a bojů o cokoli...v tomto světě sobeckosti, kde se zase musíme rozpomenout na svět plný LÁSKY BEZ PODMÍNEK ze, kterého jsme kdysi vyšly.

Vše co se nám děje, jsme si prý vybrali a vydobyli svýmy činy. Tedy na co myslíme to máme.
Tak chce se to naučit nesobecky myslet...přát sobě a druhým Lásku a radost, a spousty dalších úžasných věcí.

Učíme se...nesoudit....milovat bez podmínek...

tedy hledejme pravdu a přejme ji druhým ....PRAVDU, která osvobozuje....povzbuzuje...dává NADĚJI..a přináší LÁSKU BEZ PODMÍNEK.

Ps.: Vyšel druhý díl od Lorny Byrne....Schody do nebe....první je Andělé v mých vlasech


přináší povzbuzení a naději pro utrápené duše ♥

Kdyby ♥ ♥ ♥

13. února 2012 v 10:09 | Lady |L
Kdyby jsem v sobě měla tolik nádherné tvořivé lásky, jako ten - ta co je tu od počátku a bude tu navěky....

chtěla bych ráj pro všechny bytosti......jenže .....ráj spočívá i ve svobodě a možnostech dělat chyby a nést za ně následky.

Cheš moc....ano ....tak máš i zodpovědnost za vše co k ní patří.........důsledky poneseš v časovém odstupu.

Tak to dnes nějak vypadá s lisdtvem. Jen si neseme co jsme si zasely.

A co dál............kdybych měla tu moc, každý by měl srdce plné bezpodmínečné lásky ♥ ♥ ♥

To by se změnilo věcí.....už bychom se jen navzájem doplňovali a přáli si to dobré pro všechny.

Klíč byl nám dán v desateru. Měj v úctě vše stvořené....tedy i sebe sama......nedělej si z ničeho modlu, protože tím vytvoříš

místo, kde nebude prostor pro bezpodmínečnou lásku......

a mohli bychom pokračovat.....první zákon je rozvíjen pro pochopení dalšímy..............

ČERNÁ -SAMETOVÁ KOČKA

8. února 2012 v 9:32 | Lady L

TMA JE ČERNÁ SAMETOVÁ KOČKA

CO ROZZÁŘÍ SVÁ OČKA

POKUD SVĚTLEM SVÉHO SRDCE

OZÁŘÍŠ JÍ PRUDCE...

...
tMA JAKO V PYTLI....téma dneška....šíří se po všech úřadech....vlezlá nekontrolovatelná...jedovatá...
vedoucí k beznaději....těch, kteří hledají světlo pomoci....pravdy....čestnosti......

nemůžeme na jednu stranu obviňovat nikoho.........ALE KAŽDÝ MUSÍME ZAČÍT U SEBE.......

COŽ SE VĚTŠINĚ LIDÍ MOC NECHCE........RADŠI AŤ KAŽDÝ KOUKÁ NĚCO DĚLAT....

MĚ STAČÍ, ŽE BUDU REMCAT...

NUTNOSTÍ JE NÁLEZTI SVOU ZODPOVĚDNOST.
NEJEN ZA SEBE, ALE I ZA TO CO SVÝM MYŠLENÍM A KONÁNÍM ROZPOUTÁM.

JAK OVLIVNÍM TO CO JE KOLEM MĚ.........JESTLI BUDU V MYŠLENKÁCH ...ÚSTY ŠÍŘIT BEZNADĚJ A NEBO SE ROzHODNU

PRO ŘETĚZOVOU REAKCI....LÁSKY.....POMOCI....RADOSTI.......♥

ÚSMĚV NIC NESTOJÍ ........PŘÁNÍ DOBRÉHO TAKÉ NE....TAK CO BUDETE ŠÍŘIT TMU, JAKO V PYTLI

A NEBO SVĚTLO ♥ ♥ ♥



Zoufalství

6. února 2012 v 9:12 | Lady L
Zoufalství je : když nemůžete najít práci a zaplatit tak své účty, aby jste mohli vytvořit domov dětem.
když už se odhodláte jít žebrat na úřad, mají na to 60 dnů a nemají čas protože přecházejí na nový systém a nic jim nefunguje a řadové pracovnice jsou tak přetížené, že se topí v haldách papírů....

když zjistíte, že zákony jsou pro kočku a vy si můžete jít umrznout, protože v poradnách sice radí,
a jsou na Vás milý ba jsou tak úžasní, že Vám podpoří Vaše už tak zničené sebevědomí, ale stejně tu práci se kterou by jste se mohli postarat o své děti Vám nemohou poskytnout....

když úspěšně projdete už po několikáté konkurzem, ale protože máte malé nemocné děti Vás stejně nevezmou....

když rodina nemá jak Vám pomoci a nebo nemáte rodinu.....

když z toho všeho už jste tak unavení, že nejste schopni vstát a jít zase někde škemrat o pomoc....

ale každý den má své starosti a svá zoufalství....

ale také radosti za které můžete děkovat.........

Ps. najednou se dozvídáte co všechno je nadstandart, který nemusíte mít, ale naši Páni nahoře to mají proplacené od státu.