Říjen 2011

Kapky života i smrti

27. října 2011 v 23:23 | Lady L
Každý ho vnímáme jinak.
Je požehnání a radostí pro zemědělce, když je potřeba, aby vše rostlo.
Prokletím, když je třeba sklízet a zem je mokrá ba bahnitá.
Na poušti je divem, ale mnozí co zažily povodeňě.
A jak rychle dokáže vše strhnout a zničit, se deště děsí.

Já mám déšť ráda. Připomíná mi dětství. Májový teplý déšť něžne laskal mé tělo a zval k tanci.
Jeho nádherná melodie, něžně zvala do komnat snění.
Když prší, nádherně se spí. Vzduch se vyčistí a po dešti ptáci vesele zpívají a je prostě krásně.

Tolik by se dalo napsat na toto téma.

Jednou a je to už dávno to jsem ještě chodila do základní školy, jsem zažila takový déšť, který mě inspiroval k napsání povídky o konci světa. Naše milá učitelka Maryša se jen zeptala zda jsem to neopsala. Protože podobnou věc četla od ruského autora a ten v tu dobu už dávno nechodil do školy.
Zajimavé hrátky inspirace.

Jela jsem tenkrát na kole z tréningu házené. Měla jsem na sobě šaty strakatě zelené a během chvilky jsem byla jako ryba ve vodě.
Hřmělo, blesky padaly, jak perly z roztžeené šňůry a vítr hučel jak starý tuberák. Stromy se lámaly a jejich větve poletovaly, jako splašení koně.
Dojela jsem statečně domů, usušila se a napsala o tom vědeckofantastický příběh o konci světa.
Jo tomu kolu jsem říkala Hatatitlá, bylo z první republiky a bylo mím přítelem. Co mě nezradí v honičkách po divoké prérii. Předtím jsem měla modrého bleska, ale nechala jsem ho nezamknuté u doktora a mého miláčka sprostě odvezli naši milý spoluobčané.Tenkrát sice VB(dnešní policie) vypátrala, kdo to byl a že ho poslali hned vlakem kamsi, ale bleska mi už nikdo nevrátil. To evokovalo rádoby útěk z domu, ale kde se schovat?
Přišla jsem na sklep, oblíkla se, zalezla do spacáku i tak mi byla děsná zima, to abych nedostala mazec. Nakonec mě otec našel a bylo divoko, ale to je zas jiný příběh.

Svět, který máš, ale mnohdy ho nevnímáš

19. října 2011 v 22:33 | Lady L
Svět, který máš, ale mnohdy ho nevnímáš.

Mnohdy jsou zbytečná slova, protože jsou to jen plochá sdělení.

Pokud zatoužíš sát moudrosti lásky bez podmínek....
vyznej se z upřímné touhy po vědění...
Jen děti mohou vejít.
Proč?
V čisté hravosti se radují z každého objevu
a radost je poděkování stvořiteli Bohu za to vše co stvořil..♥
Byly jsme stvořeni Láskou bez podmínek...
pro radost..♥
pro Lásku ..♥

Hledej...ptej se...Moudrost tě povede..♥

Skrze lásku..v lásku...ale je to dlouhá cesta
cesta přes ochutnání všech niancí dobrého i zlého.
Skrze trní projdeš k nádhernému květu.
♥♥♥

svět na druhou

19. října 2011 v 21:57 | Lady L

Stačí se vydat na pouť pravdy.

Hledáš osvícení.

Musíš jít cestou pokory.

A milostí boží teprva budeš proveden k pravdám.

Ne ty, ale ...milost lásky tě pozvedá....

Štastnou cestu přeji všem poutníkům.

Dnes již chápu, proč musíme zemřít sami sobě.

Milost boží ochrany a vedení vždy zvítězí a dovede Vás tam kam je třeba♥

Elektřina je život a dřina

10. října 2011 v 8:46 | Lady L
Světlo žárovek osvětluje naše líce. Blikání obrazovek osvětluje duše co touží po náruči a ne samotě při TV seriálech.
Doba Rychlých spojení ..impulzů nese elektronická spojení. Zahříváme se na dálku slovy přes mašinky, které se krmí elektrickým proudem.
Být bez energie, je pro dnešní lidi něco nepředstavitelného. Je vlastně všude. Kamkoli vkročíme je tu a bez ní by padaly letadla, ochrany bank, nastal by chaos...
Jenže kdysi jsme nepotřebovali nic z toho co máme dnes.
ÚROVNĚ

Ach, cesta vývoje....

Je mnoho teorií. Tento svět je odkázán na energi elektrickou...neustále hledá alternativy. část světa spotřebovává tolik a na ten zbytek nezbývá...jenže on chce taky...a to může vést k zhroucení systému.
Doba chce pro všechny stejnou úroveň jenže sobeckost jedinců vede k tomu, že menšina vlastní většinu a ta se stává otroky. Pokud chcete žít v této společnosti a mít její výdobytky...musíte otročit.
Chce to řád...jenže člověk se vždy vzbouří řádu.
Dějiny lidstva jsou o neustále vzpouře. Ber kde ber bitvy..chamtivost...lži...kterýmy se manipulují davy.
Vždy bylo pár vyvolených a zástupy...sloužících.

Tak co vlastně chceme?

Všeho je na této planetě dost....

Tak proč umírají lidé hlady a bez základních potřeb k přežití?





Copak to jde

4. října 2011 v 9:37 | Lady L
Pokud vezmem jen náš mozek, tak pokud funguje ač jakkoli je plný eletrických výbojů.

Energie je v mnoha podobách.
Stačí juknout na naši oblíbenou Wiky


Pokud vezmeme život bez přístrojů poháněných proudem... šlo by to,
jen bychom museli přejít na alternativní Způsob pohonu.

Energie kolem nás je tolik, že bychom se divili.

Jen jE umět rozpoznat a POužít.

Jít jinou cestou.

A, že jich je.

Odhodit všechny naučené zákony a začít úplně jinak.

Jde TO ? JDE.

Mnohé už je na světě jen není k dispozici jedincům, jako jsme my.

PROČ?

Z MNOHA DŮVODŮ.

MÍT TUTO TECHNOLOGII......DÁVÁ MOC.....OBROVSKOU ...ALE TAKÉ ZODPOVĚDNOST

JE SNADNÉ OVLÁDAT NEVĚDOMÉ A TO NEJLÉPE STRACHEM Z NEDOSTATKŮ A TO NA JAKÉKOLI ÚROVNI.

Zeptejte se sami sebe ČÍM jste manipulovatelní?

Vašimy potřebami, vztahy....k sobě...k manželovi...dětem....rodičům.

Mnoho manipulace by odpadlo, kdyby jsme přešly na jinou formu výživy svého těla...mluví se o tom...ten kdo hledá.....dostává....


jenže proč bych se měl vzdát pochoutek či požitků...chuti...čichu...citu...

co by to bylo za život......

........život v novém prostředí...čase......otevíraly by se nové možnosti .....

NEBYL BY HLADOMOR...MANIPULACE DAVŮ.....ALE TAKY MOŽNOST OČIŠTĚNÍ.....

VŠE NESE NĚCO....ÚROVEŇ....

JE TO JAKO V HERNÍM PLÁNU.....UDĚLÁŠ VŠECHNY ÚKOLY POCHOPÍŠ POSTOUPÍŠ......

A V DALŠÍM LEVLU SI TĚ PŘEZKOUŠÍ.....ZAPOMENEŠ....MÁŠ TO V SOBĚ ....NEBO ....ŠUP A JEDEŠ NA NOVO

TAK TOMU NĚKTEŘÍ ŘÍKAJÍ ZÁKON KARMY A JINÍ OČISTEC....A JEDNI VĚŘÍ NA TO A JINÍ ZAS NA NĚCO JINÉHO

NEMOHOU SE OD BABYLÓNU DOMLUVIT.....

MNOHO NÁBOŽENSTVÍ MLUVÍ O TOM SAMÉM, ALE NEMOHOU SE SHODNOUT SLOVY POKUD JE NESJEDNOTÍ

DUCH SVATÝ...MOCNÝ NEKONEČNÝ....TVOŘIVÝ....A ZAS MU KAŽDÝ BUDE ŘÍKAT JINAK....MNOHO JMEN MÁ...

HLEDEJ PRAVDU.....NEBUĎ OTROKEM.....

Nikdy nejsme sami, vždy máme společnost

2. října 2011 v 20:28 | Lady L
Z pohledu Lorny Byrne, vlastně nikdy nejsme sami.
Vždy kolem nás je spousty bytosti, které jsou nám ochotny pomoci.
Jen musíme požádat.


Kniha Andělé v mých vlasech, je vyprávění irské mystičky o svém životě a soužití s těmito úžasnými bytostmi.

Dnes mají svátek.

A mnoho lidí jim děkuje za jejich neocenitelnou pomoc.


V mnohá náboženstvý je uznávají.

V Bibli, knize knih je na několika místech o nich zmínka.

Jsou mocnými bojovníky..ochránci..léčitely...archanděl Michael, ale je jich mnoho.

Pozoruhodnými zvěstovately boží vůle...viz archanděl Gabriel zvěstoval Panně Marii...

O jejich hierarchyích byly napsány stohy knih.

Ale mluvit s nimy, aby jsme to nebrali jen za sen se povedlo málo komu.

Napomínají nás, když děláme něco špatného a pomáhají nám v dobrém.

Ale nejsou jen ti dobří...v tomto dualistickém světě, kde se hraje na dobro a zlo...


Prý stále zuří bitva, která už byla vyhrána.

Viděla jsem a mohu jen doporučit, nejen, že se dobře pobavíte,
ale i se něco dozvíte.
Peklo je vynalézavé, ale kupodivu, člověk s pomocí mu dokáže nakopat ....l.

Tak šťastnou cestu s přáteli nebeskými posly, kteří jsou vždy připraveni Vám na Vaši cestě pomoci...

stačí jediné


♥ POŽÁDAT ♥