Březen 2011

Trest smrti

27. března 2011 v 22:19 | Lady L
Téma pro některé jasné. Smrt za smrt.
Jak by se měli soudit politici, kteří bez mrknutí oka pošlou něčího syna na jistou smrt?
Hrdině padnout za něčí měšec a moc. Co s nima?
Dějiny nám ukazují, že pokud daná velmoc padne, je to jasné.
Ale co, když úspěšně vede svou válku za moc dál a dál?
Skrytě a mazaně.
Tu veličinu lidí tahajících za šňůrky. Kdo odsoudí?
Pak tu máme lidi nemocné zlem, ublížené, dohnané do kouta bezmoci.
Lidi, které někdo vytrvale tyranizoval, až se postavili bezpráví.
Co s nimi?
Dítě, které se postaví bití, znásilňování ne kvůli sobě, ale třeba kvůli mladšímu sourozenci.
Zabije tyrana. Odsoudit je?
Co ty, kteří zabili nešťastnou shodou okolností v nepravý čas na nesprávném místě.
Jak snadné je pro někoho soudit.
Mnohdy neznáme veškeré okolnosti.
A co s těmi, kteří prostě s chutí šli a vychutnali si svou oběť?
Ano, s těmi bychom už problém neměli, že?
Je mnoho rovin, z kterých se na danou situaci můžeme dívat.
Vražda malého dítěte nikoho nenechá chladným.
Pokud ovšem ten dotyčný není nějak poškozen ve svém chápání práva a spravedlnosti.
Nebo je mu to prostě fuk. Proč bych se měl zabývat něčí smrtí? Vždyť mě se to netýká.
A taky si můžeme všimnout jiného práva, práva pro prominenty a ty druhé.
Leccos projde bohatému, vlivnému člověku.
Ve Starém zákoně to bylo jasné. Oko za oko, zub za zub.
Mnozí se však ohání humanitou. Není humání zabít toho, kdo vraždil a mučil svou oběť.
Tedy co je vlastně správné?
Mnozí toto berou jako stupínek k popularitě, aby mohli manipulovat davy.
Velmi snadno Vás splašené stádo zmanipulovaných lidí ukamenuje k smrti.
Stačí bezmoc a beznaděj lidí usměrnit a ukázat oběť davu, aby se vyřádil a zapomněl, proč se cítil tak bezmocný.
Hledání viníků je pro všechny -ismy podobné.
Viz čarodějnice, židé, komunisté a padesátá léta, dnes je to stejné.
Stále vládne manipulace většinou.

Kuřáku nelibě zaváníš

19. března 2011 v 12:38 | Lady L

Z hlediska nekuřáka je pro mě kuřák otravující podmnožina lidí, která dost tvrdým způsobem prosazuje svá práva.
Vyskytují se prakticky všude a mají práva nekuřákům zapovězená.
Od kuřáckých pauz v práci, přes otravování vzduchu kdekoli člověk kráčí. Prosáklé prostory pachem - nosu nelibé.
Vlasy i oblečení je ne zrovna voňavé a to jsou jen povrchové vady.
Stačí se podívati na kuřákovy plíce plné dehtu a to nemluvím o finančním zatížení rodinného rozpočtu.
A samozřejmě státního zdravotního rozpočtu na léčení mnohých neduhů vycházejících z kouření.
Jako mámu mě přímo vytáčí kuřák přede mnou kráčející - v ruce se zapálenou cigaretou.
Čoudící přímo před obličejem mého dítka. On si klidně vykračuje. A stejně jen pro ten pocit má zapálený komín v ruce. Ani se nesnaží kouřit, jen tak mává cigárem a jde.
Většinou se nedá předejít, kráčí přesně takovou rychlostí, abyste ho s dítkem vedoeným za ruku prostě nepředešel.
Zaráží mě pak matky kuřačky, které na dětském hřišti vypalují jednu za druhou a když se ozvete, pošlou Vás - no to nechtějte ani vědět kam.
Z toho vyplývá, že kuřák je tvor bezohledný, tvrdě prosazující svá práva.
Z pohledu kuřáka:
Je to jedna z možných variant, jak se dostat do klidu, OBLOUDIT SVÉ MOZKOVÉ RECEPTORY.
Legální cestou podporovanou státem a mnoha dobře vydělávajícími koncerny.
Další pohledy by mohly být z hlediska historického.
Kouřili už Mayové. Za co to pokládali se můžeme jen dohadovat, ale traduje se, že sloužilo k posvátným účelům.
Je pravdou, že tabák se z Jižní Ameriky dostal asi před 2 až 3 tisíci let na Kubu, kde se dodnes pěstuje a je skvělým vývozním artiklem.
Doutník a cigareta je docela podstatný rozdíl.
Dnes se k tomu přidala čím dál tím oblíbenější vodní dýmka.
A můžeme nakouknout do Severní Ameriky.
Pro indiány to byl posvátný rituál úmluvy - dýmka míru, zvaná "kalumet" , s níž se ztvrzovaly dohody a úmluvy.
Na všem se dá najít něco dobrého a něco zlého.
Myslím, že nebudeme tady vést sáhodlouhé diskuse a odkazovat na vědecké články.
Prostě všeho moc škodí. A přeci stačí být slušný a ohleduplný a uchýlit se někam, kde se svým zlozvykem nebudu nikoho otravovat. Zlomyslnější čtenář nekuřák by mohl podotknout, že rakev by stačila, ale i já mám své slabůstky a tak plně rozumím lidem, kteří se bez něčeho nejsou schopni obejít. Mě stačí, když kuřák bude kouřit někde, kde nejsem.