Stín za oknem...

10. října 2017 v 20:54 | Lady L
Stín se mihl...Co to bylo?

Kmitlo jí hlavou rychlotí blesku...tentokrát se nenechala pohltit..blikající televizí co chrlila jednu krvavější zprávu za druhou...opepřenou zradami politiků...plenící své země...zahrnující se přepychovímy domy, jachtami, cestamy na státní náklady....

Tentokrát šla k oknu a začala pozorovat tu nádheru připravenou pro její oko...duši....

parsky Slunce něžně oslavovaly pohyby vloček tančící různorodé kreace...

od nádherných baletních figur... divoká tanga... podivuhodné vznášení se na proudech nahoru i dolů..popírající fyzikální zákony...

teď v tento okamžik jí rozprostřel.. ten co je tu odvěků ...své hravé tvoření plné divů....
 

Vůle žít..

4. října 2017 v 16:06 | Lady L
Jsou bytosti, které chtějí být nesmrtelné...a jiné, které chtějí radši nebýt....

Zajímavé je, že ty co chtějí žít a rvou se o každý dech...většinou odejdou brzo

a ty, kteří nechápou proč tady vlastně jsou a chtějí odejít...tu vysloveně straší...


Vše je o učení a lekcích, které máme zvládnout...pochopit...

návody jsou v mnoha svatých knihách....

Někde je nejvýše oceňovaná láska, která se obětuje....

Otázkou zůstává...jestli má vůbec cenu se obětovat pro ty, kteří si toho neváží ?

Z hlediska dějin...vidíme...jak lidé naloží s příklady...oběti...

Jedni se vydají cestou stejnou...obětují vše pro blaho celku...ALTRUISTI...

Taková společnost zdá se tím nejlepším...ALE...

nA CESTĚ potkají ty, kteří využijí tohoto systému ve svůj prospěch...čím více parazitů....tím větší rozklad....

ALE...jako v přírodě...někteří ..žijí v symbióze a pomáhají...jiní vysloveně škodí...

Dualita...dobro se zlem se mísí...a tedy koukol se zrnem je smíchán...

Záleží na každém, na jeho osobní cti, jak zachovává desatero základních přikázání...

Vykoupení v podobě zpovědi rozhřešení a dalším hřešení nikam nevede....

Praktikovalo se a praktikuje dále....

Však jen podstata bytosti ví co je důležité pro pokrok...JÍ SAMÉ...SVĚTA...

jSME HERCI A HRAJEME ROLE...JAK POCTIVĚ...ČI OPRAVDOVĚ...TO ZÁLEŽÍ...NA MNHA FAKTORECH...


ZDA PŘIJMEME SVOJI OPRAVDOVOU MOC A SÍLU...

A KROK ZA KROKEM..PŮJDEME PO CESTĚ A NENECHÁME SE STRHNOUT..

TĚMI CO CHTĚJÍ BÝT SLABÍ...ZÁVIDÍ...NEUMÍ CO MY....

VŠICHNI JSME ORIGINÁLY...

JSME CENNÍ PRO TENTO SVĚT....DIMENZI...DOBU...STVOŘITELE...

PROTO TU JSME...

Umění mlčet...

3. září 2017 v 16:28 | Lady L
Pozorovatel v tichosti přebývá...

Tiše naslouchá a v úhlu svého dívání má to co ho zaujalo...však...zrakem ostrížím má na paměti celé místo ve ,

kterém se nachází a jeho duch čile vnímá veškerenstvo ...

Vůni...vIbrace...záře...

Obyčejný človíček je schopen vnímát celou škálu informací a vlnových kmitočtů...hlídá to jeho podvědomí...

které tak vysílá rozkazy k jednání daného človíčka...

Mnohdy se divíme...co se to s námi děje v určité chvíly ....

A tu se naskýtá nejedna otázka...?

Kdo jsme?

Co jsme?

Kam směřujeme?

Co je naším cílem?

Jaké úkoly plníme na dané cestě, na kterou jsme se vydaly?

Žáci...-...učitelé..děti-rodiče-děti-rodiče-děti...

Role jsou navzájem provázané, tak dokonale, že si nevšímáme ani toho co je vlastně původem toho všeho...

a že jedno by nemohlo býti bez druhého....

Dojdeme k místu,

kde je nutno vnořiti se do MILOSTIPLNÉHO TICHA....

které však PROMĚŇUJE...V DOKONALOST A KRÁSU...
ČÍM MÉNĚ VSTUPUJEME...

S TICHOU ÚCTOU A V LÁSKYPLNÉM OBDIVU....tím VÍCE CHŘADNEME...ZAPOMÍNÁME NA SVOU PODSTATU ..SVŮJ CÍL...

DIVÍME SE TOMU, ŽE JSME NEMOCNÍ...

NEMOC NENÍ TREST JE JEN VÝZVA K NÁVRATU DO TICHA...V TOMTO SVĚTĚ PLNÉM HLUKU....

NAUČIT SE BÝT SÁM SE SEBOU...S VYŠŠÍM PRINCIPEM BYTÍ A TVOŘENÍ A NAČERPAT PROMĚNĚNÍ....

ODLOŽIT VŠE A RADOVAT SE, JAKO MALÉ DÍTĚ Z OBJEVŮ TAK PROSTÝCH...

JAKO JE ...VIDĚT KVĚTINU....

VNÍMAT POHYB SVÝCH PRSTÚ...RUKOU...A RADOVAT SE Z TOHO VŠEHO A TVOŘIT.....♥ ♥ ♥
 


Umění mlčet..

30. srpna 2017 v 12:28 | Lady L
Většinu života byla děsně upovídaná...

Co na srdci to na jazyku....

Tolikrát se spálila...díky své otevřenosti se srdcem na dlani,...chtěla žít v pravdě....

Ale čím dál více poznávala, že....v pravý čas je lépe MLČET...

A stejně si nemohla pomoci...pusa jí jela...

Vždyť kolem bylo toho tolik na obdivování...MRAKY...lístečky..pupeny..kytičky..berušky...barvy...chutě..zvířata

..koťata...telata..

.krávy...(krávy měly tak nádherné oči a ty řasy by mohla závidět, kdejaká manekýna)...

i lidé...měly své kouzlo...

vnímala utajenou krásu, kterou ve shonu právě druh nazývaný Homo Sapiens přestával vnímat...

Zdálo se, že jen ten svět lidí je v neustálém KLAMÁNÍ A LŽÍCH...

ale stačilo se lépe rozhlédnout a příroda nabídla nekonečný repertoár KLAMŮ...MIMIKER...MASKOVÁNÍ..IMITACE..

Když v němém úžasu pozorovala tu nepopsatelně obdivuhodnou a přitom jednoduchou krásu...

Mohla jen mlčet v tichém děkování ♥

Poslední zrno na dlani mám...

14. srpna 2017 v 12:46 | Lady L
Poslední zrno na dlani mám...

co já s ním udělám...

do země ho vložím

a svou náději do srdce složím..

Pak duše má poroste v lásce

vědět už budu...že sít mohu..

a nehledět kdo sklidí

tolik je na zemy tvorů a lidí...

Požehnám já ho slzou svou..

ať není nikdy jen jednoho...

Z pohledu malého človíčka

13. srpna 2017 v 20:34 | Lady L
Z pohledu malého človíčka
světem zní písnička
kdo ji slyší
je kamarád i s myší

Z pohledu malého človíčka
světem zní laskavá písnička
ten kdo ji vnímá
v tom boží hvězda dřímá

Z pohledu malého človíčka
světem zní temná písnička
strach v očích má
a vše se prohře podobá

Z pohledu malého človíčka
světem zní zázračná písnička
ten kdo jí žije
tvoří a srdce mu dobrodružstvím bije

Z pohledu malého človíčka
světem zní objevů písnička
ten kdo se jí dvoří
je věděc a objevy hoří...

Z pohledu malého človíčka
světem vybruje písnička
poznání človíčka...

Tvé smutné oči...

11. srpna 2017 v 23:26 | Lady L
Všem ženám, které jsou ve vztahu dlouhodobém...nechají se ponižovat...ubližovat si...pro klid v rodině...pro děti...

myslete na sebe...nebo umřete....jste krásné...svět a ti nejbližší do vás budou kopat tak dlouho dokud jim to dovolíte...

A už nevěřte sobcům co chtějí své blaho...ne to vaše....

Změňte své vzorce...

Tvé smutné oči září
jak Perseidy na nebi....

Jsi nádherná

však čekáš až tvůj netvor změní se v prince...

mámení princezno...jen mámení...

chceš podléhat šalbě a klamu...

chvilka klidu, aby jsi se nadechla

a pak hrůza a strach

nenechá tě odpočinout a štve tě,

jako laň

tvé srdce už je stále připravené na útěk...

jak dlouho ještě necháš

si ubližovat lásko nádherná

odpusť a opusť

toho kdo není hoden tvé úcty...

Cíl kdysi jste měli stejný

milování proměnilo se ve vězení

sil už málo na splnění tvých přání

nezavírej dveře svobodě

nevzdávej se

máš právo na štěstí

♥♥♥



Zná mě...

9. srpna 2017 v 0:56 | Lady L
Jsem tak maličká..

dívá se na mě matka má
Ona mě zná
a něžnou píseň mi zpívá

Luna mě chladí září svou

a vlny zpívají o věčné dualitě

co ztrácí se v realitě...

smícháná samsárara i nirvána...

konání v nekonání

otec -matka má.. mistr ve všech uměních..

V posvátné úctě skláním se

děkuji

Tiše..
tiše prázdno sleduji...

oči zavřené
hledím
v tichosti
a přeci harmonii
slyším...



Z pohledu človíčka...

8. srpna 2017 v 13:34 | Lady L

KRISHNA DAS - MODLITBA K BOHYNI ZA ODPUŠTĚNÍ ....

TA..TEN...který je tu od počátku a je stvořitelem všeho...miluje....tvoří a když tvoří musí něco zachovat a něco zničit..

V každodenním životě se stáváme tvořiteli...jsme podobni tomu, který nás stvořil.a ...

Každý den je za co děkovat...své svědomí zpytovat

a žít...

prací, jako modlitbou ... meditovat....

to co tvoříme..mělo být požehnání pro všechny i pro matku Zemi,

která nás nese a snáší vše...i hlouposti v podobě odpadků hubících její další děti...a že jich má...

Pokud jsme dostali rozum, měli bychom ho používat ve prospěch všech a děkovat za tuto výsadu...

Jak řekl jeden velmi moudrý kněz, kterého si hluboce vážím...je důležité sloužit....

Sloužit vyšším cílům..tak i sobě...
V mnoha náboženstvích...v mnoha časech...byli vyvolení, kteří byli přímo spojeni....prorokové...čisté duše...

kteří přinášely moudrosti pro lid, aby mu bylo dobře a Země mohla vzkvétat....

Však v mnohém se člověk vzdálil od nejvyššího zákonu LÁSKY BEZ PODMÍNEK...POKORY...ÚCTY....

Tělo je šat a duch sestoupil v hmotu, aby si mohl hrát a poznat....něco jiného jsou zářivé energie myšlenek....

Něco jiného hmota...má svá pravidla a většinou duch zapomíná, když vstoupí do hmoty...ztratí...spojení s prazákladem..

Nechá se svést....z cesty.....

A přeci...projití cestou utrpení voláme zas ke světlu našeho bytí...

Kolikrát jsme prošly mámenímy a kolikrát zapomněli....poznání světla...

Je nespočet náboženství, co člověk to cesta...jsou hlavní proudy v těch je cesta, rádoby snažší...než človíček pozná...

že jeho srdce je v přímém spojení...však musí být v čistotě a nesmí se nechat svét rozumem...zaplaceným účtem...

Ježíš...mluvil v podobenství...syn boží....prorok...věděl a měl otevřenou bránu poznání...

Někdy se nám otevře na kratičký okamžik tato brána...někdy na delší dobu...můžeme se ptát....

Mnohdy však nám stačí jen být v tom dokonalém nepopsatelně nádherném stavu....

Toto přeji zakusit všem bytostem....

(většinou to však pro ty jedince končí na území ústavů...)

protože tento stav je většinou nepochopitelný pro ty, kteří mají takového jedince u sebe...protože, když se vám dotyčný...vaše choť nehýbá...nereaguje...neodpovídá...jí je blaze...ale vy absolutně netušíte co se děje...voláte záchranku a je to v pytli...teda na psychině...a pokud tam potkáte lidi, kteří jsourádoby plně kompetentní...no potěš...

těm už to nevysvětlíte vůbec....

Takže doporučuji..mít kolem sebe lidi stejného ražení jdoucí s vámi po podobné stezce...mystiky...
meditující...

POZOR NESPADAJÍ DO TOHO ŽÁDNÉ OMAMNÉ LÁTKY...

ani AYAHUASCA,....protože vše chce svá zasvěcení...a ne vytržení z kontextu....žádné zkratky....


však každý má svobodnou vůli, aby mohl...zakoušet všechny úrovně bytí....

Nádech..

a ta kratičká chvíle mezi nima je...nebytí v bytí...

Výdech....

Jako pauza mezi myšlenkami...

Některé děti nechtějí jít spát....spánek je prý pro ně dlouhý úsek bez logického chápání...jako smrt...

Proto pláčí a mají strach usnout...

Spánek je prý nevědomá meditace, kdy nabíráme energii z pramene vědění v nevědění...

Přišly jsme se sem prý učit...a dlouhé fronty čekají na Zem...nevím...

Vím, že když pozoruji v tichosti a úctě...otevírají se mi ústa údivem ...nad krásou a jednoduchostí se ,

kterou je vše důmyslně vytvořeno....

Vše má svůj číselný kód...svou harmonii...tón....své barevné vyzařování....

Jsou ti kteří mají dary vnímat toto jemné vibrování...v jiných úrovních než je základní pozorovatelná stupnice...

Požehnaní tvrdí, ale že je to zas jen svod a měli by prosit o odebrání...protože je branou pro pýchu,

která svede učedníka na mnoho životů z cesty....

V pokoře sloužit....v PRAVDĚ ŽÍT...však před nemoudrými moci vědění skrýt....

Je jedno jaký máte šat...je jedno jaké máte pohlaví....jak jste bohatí....

vždy své srdce mějte v nekonečné milosti, jako dar...rozum svěřte Duchu Svatému....

Cesta je dlouhá a jsou mnohá pokušení...

Každý musí projít všechna na mnoha úrovních....

Přeji Vám požehnání....

Protože se Vám bude kráčet někdy snadno a vše vám půjde...

Však budou úseky, kdy Vás opustí vše v co jste věřily a vy budete muset obstát sami...

aby jste mohli projít do další úrovně a mít větší moc....

***

Jen mistři...tvoří mistry....

nezotročují si je a nepoužívají jejich síly pro sebe....

Opravdoví mistr ví.....

Stojí v PRAVDĚ...v opravdovém JÁŠSTVÍ...

Dokáže posunout svého žáka, pokud je připravený...

avšak nechá ho jít cestou....která je pro něho nejlepší....

Poskytne mu moudrost ve studiu a ukazuje PRAVDY...

které je však nutno projít, aby jsi pochopil a tvé tělo, jako počítač si zaneslo vše do své buněčné paměti...


Paměti člověka...rodu...národu...

které se předávají genetickou výbavou dané línie.....

Držte se pravdy.....

cvičit musíte v každý čas

a buďte ve střehu.....

Pro začátek čtěte. Bibli..Ono to tam opravdu všechno je....otevře se Vám to v pravý čas...

..Eduarda Tomáše ...Mílu Tomášovou...

A jak se říká...když je žák připraven učitel se vždy najde....

Požehnanou cestu v PRAVDĚ ♥

Noc roztáhla svá křídla...

8. srpna 2017 v 0:52 | Lady L
Noc roztáhla svá křídla

propůjčila mě je a já mohl letět ke vzdálené hvězdě...

bylo to tak rychlé až jsem se lekl

a byl jsem zase ve svém těle....

strach je potvora mnoha tvarů...

dokud jí však nedáš tvar je schovaná za myšlenkamy a skutky...

nenápadná potvora

oslnítě neočekáváně...

překvapí tě tam,. kde by jsi ji nečekal....

Podívej se do svého srdce...

co tam vidíš...?

jen vlnky...

každá z nich nese obraz moře...

tolik podob má

V jedné z nich se odráží smích náruživé milenky Lilith...

prasátka osudů hází vlnky na všechny strany...

V další vidíš čistou panu v očekávání, kterému řekla své ANO...

Kříž už stojí na hoře zvaná Lebka...

Smích Lilith slyšíš za bouřlivých nocí...

kdy přichází na svět nejvíce duší zvědavích na svůjnový osud...

Zapomněli jsme vše a pláčem vítáme nová svítání...

Těšíme se, že už konečně překonáme to věčné lopocení s tisíci ba miliony nádechů a výdechů....

Dualita je akce a reakce....nádech a výdech....opaky co by bez sebe nebyly.......oxymorony...

Neschováš se v ulitě...na dlouho, jako krab poustevník....

Musíš jít za svou potravou....

Mrchožrout co čistí cestu druhým...

není proč se obviňovat....ač nic neděláš na své cestě wu wej nechal jsi tu svou stopu...

Vše souvisí se vším a přeci s ničím...

Prázdnota už mnohokrát přivedla na svět sebe......

Roztoužená dychtivostí po poznání sebe....

Jak nádherné je dotýkání....

Zakoušet výskání ve vlasech, když tě někdo políbí na krk....

A tak se roztáčí galaxije, aby se MOHLA POZNÁVAT....

Jako Muž a Žena....jako dítě.....s věděním všehomíra....a pak zapomenout a padat do temnoty.....


Až se poprvé zas nadechneš a poznáš....bolest i radost světa......

Vzpomeneš si v záblescích vln i na jiné....a jednou....přijdeš K SOBĚ....

***

Kam dál