Umění mlčet...

3. září 2017 v 16:28 | Lady L
Pozorovatel v tichosti přebývá...

Tiše naslouchá a v úhlu svého dívání má to co ho zaujalo...však...zrakem ostrížím má na paměti celé místo ve ,

kterém se nachází a jeho duch čile vnímá veškerenstvo ...

Vůni...vIbrace...záře...

Obyčejný človíček je schopen vnímát celou škálu informací a vlnových kmitočtů...hlídá to jeho podvědomí...

které tak vysílá rozkazy k jednání daného človíčka...

Mnohdy se divíme...co se to s námi děje v určité chvíly ....

A tu se naskýtá nejedna otázka...?

Kdo jsme?

Co jsme?

Kam směřujeme?

Co je naším cílem?

Jaké úkoly plníme na dané cestě, na kterou jsme se vydaly?

Žáci...-...učitelé..děti-rodiče-děti-rodiče-děti...

Role jsou navzájem provázané, tak dokonale, že si nevšímáme ani toho co je vlastně původem toho všeho...

a že jedno by nemohlo býti bez druhého....

Dojdeme k místu,

kde je nutno vnořiti se do MILOSTIPLNÉHO TICHA....

které však PROMĚŇUJE...V DOKONALOST A KRÁSU...
ČÍM MÉNĚ VSTUPUJEME...

S TICHOU ÚCTOU A V LÁSKYPLNÉM OBDIVU....tím VÍCE CHŘADNEME...ZAPOMÍNÁME NA SVOU PODSTATU ..SVŮJ CÍL...

DIVÍME SE TOMU, ŽE JSME NEMOCNÍ...

NEMOC NENÍ TREST JE JEN VÝZVA K NÁVRATU DO TICHA...V TOMTO SVĚTĚ PLNÉM HLUKU....

NAUČIT SE BÝT SÁM SE SEBOU...S VYŠŠÍM PRINCIPEM BYTÍ A TVOŘENÍ A NAČERPAT PROMĚNĚNÍ....

ODLOŽIT VŠE A RADOVAT SE, JAKO MALÉ DÍTĚ Z OBJEVŮ TAK PROSTÝCH...

JAKO JE ...VIDĚT KVĚTINU....

VNÍMAT POHYB SVÝCH PRSTÚ...RUKOU...A RADOVAT SE Z TOHO VŠEHO A TVOŘIT.....♥ ♥ ♥
 

Umění mlčet..

30. srpna 2017 v 12:28 | Lady L
Většinu života byla děsně upovídaná...

Co na srdci to na jazyku....

Tolikrát se spálila...díky své otevřenosti se srdcem na dlani,...chtěla žít v pravdě....

Ale čím dál více poznávala, že....v pravý čas je lépe MLČET...

A stejně si nemohla pomoci...pusa jí jela...

Vždyť kolem bylo toho tolik na obdivování...MRAKY...lístečky..pupeny..kytičky..berušky...barvy...chutě..zvířata

..koťata...telata..

.krávy...(krávy měly tak nádherné oči a ty řasy by mohla závidět, kdejaká manekýna)...

i lidé...měly své kouzlo...

vnímala utajenou krásu, kterou ve shonu právě druh nazývaný Homo Sapiens přestával vnímat...

Zdálo se, že jen ten svět lidí je v neustálém KLAMÁNÍ A LŽÍCH...

ale stačilo se lépe rozhlédnout a příroda nabídla nekonečný repertoár KLAMŮ...MIMIKER...MASKOVÁNÍ..IMITACE..

Když v němém úžasu pozorovala tu nepopsatelně obdivuhodnou a přitom jednoduchou krásu...

Mohla jen mlčet v tichém děkování ♥

Poslední zrno na dlani mám...

14. srpna 2017 v 12:46 | Lady L
Poslední zrno na dlani mám...

co já s ním udělám...

do země ho vložím

a svou náději do srdce složím..

Pak duše má poroste v lásce

vědět už budu...že sít mohu..

a nehledět kdo sklidí

tolik je na zemy tvorů a lidí...

Požehnám já ho slzou svou..

ať není nikdy jen jednoho...
 


Z pohledu malého človíčka

13. srpna 2017 v 20:34 | Lady L
Z pohledu malého človíčka
světem zní písnička
kdo ji slyší
je kamarád i s myší

Z pohledu malého človíčka
světem zní laskavá písnička
ten kdo ji vnímá
v tom boží hvězda dřímá

Z pohledu malého človíčka
světem zní temná písnička
strach v očích má
a vše se prohře podobá

Z pohledu malého človíčka
světem zní zázračná písnička
ten kdo jí žije
tvoří a srdce mu dobrodružstvím bije

Z pohledu malého človíčka
světem zní objevů písnička
ten kdo se jí dvoří
je věděc a objevy hoří...

Z pohledu malého človíčka
světem vybruje písnička
poznání človíčka...

Tvé smutné oči...

11. srpna 2017 v 23:26 | Lady L
Všem ženám, které jsou ve vztahu dlouhodobém...nechají se ponižovat...ubližovat si...pro klid v rodině...pro děti...

myslete na sebe...nebo umřete....jste krásné...svět a ti nejbližší do vás budou kopat tak dlouho dokud jim to dovolíte...

A už nevěřte sobcům co chtějí své blaho...ne to vaše....

Změňte své vzorce...

Tvé smutné oči září
jak Perseidy na nebi....

Jsi nádherná

však čekáš až tvůj netvor změní se v prince...

mámení princezno...jen mámení...

chceš podléhat šalbě a klamu...

chvilka klidu, aby jsi se nadechla

a pak hrůza a strach

nenechá tě odpočinout a štve tě,

jako laň

tvé srdce už je stále připravené na útěk...

jak dlouho ještě necháš

si ubližovat lásko nádherná

odpusť a opusť

toho kdo není hoden tvé úcty...

Cíl kdysi jste měli stejný

milování proměnilo se ve vězení

sil už málo na splnění tvých přání

nezavírej dveře svobodě

nevzdávej se

máš právo na štěstí

♥♥♥



Zná mě...

9. srpna 2017 v 0:56 | Lady L
Jsem tak maličká..

dívá se na mě matka má
Ona mě zná
a něžnou píseň mi zpívá

Luna mě chladí září svou

a vlny zpívají o věčné dualitě

co ztrácí se v realitě...

smícháná samsárara i nirvána...

konání v nekonání

otec -matka má.. mistr ve všech uměních..

V posvátné úctě skláním se

děkuji

Tiše..
tiše prázdno sleduji...

oči zavřené
hledím
v tichosti
a přeci harmonii
slyším...



Z pohledu človíčka...

8. srpna 2017 v 13:34 | Lady L

KRISHNA DAS - MODLITBA K BOHYNI ZA ODPUŠTĚNÍ ....

TA..TEN...který je tu od počátku a je stvořitelem všeho...miluje....tvoří a když tvoří musí něco zachovat a něco zničit..

V každodenním životě se stáváme tvořiteli...jsme podobni tomu, který nás stvořil.a ...

Každý den je za co děkovat...své svědomí zpytovat

a žít...

prací, jako modlitbou ... meditovat....

to co tvoříme..mělo být požehnání pro všechny i pro matku Zemi,

která nás nese a snáší vše...i hlouposti v podobě odpadků hubících její další děti...a že jich má...

Pokud jsme dostali rozum, měli bychom ho používat ve prospěch všech a děkovat za tuto výsadu...

Jak řekl jeden velmi moudrý kněz, kterého si hluboce vážím...je důležité sloužit....

Sloužit vyšším cílům..tak i sobě...
V mnoha náboženstvích...v mnoha časech...byli vyvolení, kteří byli přímo spojeni....prorokové...čisté duše...

kteří přinášely moudrosti pro lid, aby mu bylo dobře a Země mohla vzkvétat....

Však v mnohém se člověk vzdálil od nejvyššího zákonu LÁSKY BEZ PODMÍNEK...POKORY...ÚCTY....

Tělo je šat a duch sestoupil v hmotu, aby si mohl hrát a poznat....něco jiného jsou zářivé energie myšlenek....

Něco jiného hmota...má svá pravidla a většinou duch zapomíná, když vstoupí do hmoty...ztratí...spojení s prazákladem..

Nechá se svést....z cesty.....

A přeci...projití cestou utrpení voláme zas ke světlu našeho bytí...

Kolikrát jsme prošly mámenímy a kolikrát zapomněli....poznání světla...

Je nespočet náboženství, co člověk to cesta...jsou hlavní proudy v těch je cesta, rádoby snažší...než človíček pozná...

že jeho srdce je v přímém spojení...však musí být v čistotě a nesmí se nechat svét rozumem...zaplaceným účtem...

Ježíš...mluvil v podobenství...syn boží....prorok...věděl a měl otevřenou bránu poznání...

Někdy se nám otevře na kratičký okamžik tato brána...někdy na delší dobu...můžeme se ptát....

Mnohdy však nám stačí jen být v tom dokonalém nepopsatelně nádherném stavu....

Toto přeji zakusit všem bytostem....

(většinou to však pro ty jedince končí na území ústavů...)

protože tento stav je většinou nepochopitelný pro ty, kteří mají takového jedince u sebe...protože, když se vám dotyčný...vaše choť nehýbá...nereaguje...neodpovídá...jí je blaze...ale vy absolutně netušíte co se děje...voláte záchranku a je to v pytli...teda na psychině...a pokud tam potkáte lidi, kteří jsourádoby plně kompetentní...no potěš...

těm už to nevysvětlíte vůbec....

Takže doporučuji..mít kolem sebe lidi stejného ražení jdoucí s vámi po podobné stezce...mystiky...
meditující...

POZOR NESPADAJÍ DO TOHO ŽÁDNÉ OMAMNÉ LÁTKY...

ani AYAHUASCA,....protože vše chce svá zasvěcení...a ne vytržení z kontextu....žádné zkratky....


však každý má svobodnou vůli, aby mohl...zakoušet všechny úrovně bytí....

Nádech..

a ta kratičká chvíle mezi nima je...nebytí v bytí...

Výdech....

Jako pauza mezi myšlenkami...

Některé děti nechtějí jít spát....spánek je prý pro ně dlouhý úsek bez logického chápání...jako smrt...

Proto pláčí a mají strach usnout...

Spánek je prý nevědomá meditace, kdy nabíráme energii z pramene vědění v nevědění...

Přišly jsme se sem prý učit...a dlouhé fronty čekají na Zem...nevím...

Vím, že když pozoruji v tichosti a úctě...otevírají se mi ústa údivem ...nad krásou a jednoduchostí se ,

kterou je vše důmyslně vytvořeno....

Vše má svůj číselný kód...svou harmonii...tón....své barevné vyzařování....

Jsou ti kteří mají dary vnímat toto jemné vibrování...v jiných úrovních než je základní pozorovatelná stupnice...

Požehnaní tvrdí, ale že je to zas jen svod a měli by prosit o odebrání...protože je branou pro pýchu,

která svede učedníka na mnoho životů z cesty....

V pokoře sloužit....v PRAVDĚ ŽÍT...však před nemoudrými moci vědění skrýt....

Je jedno jaký máte šat...je jedno jaké máte pohlaví....jak jste bohatí....

vždy své srdce mějte v nekonečné milosti, jako dar...rozum svěřte Duchu Svatému....

Cesta je dlouhá a jsou mnohá pokušení...

Každý musí projít všechna na mnoha úrovních....

Přeji Vám požehnání....

Protože se Vám bude kráčet někdy snadno a vše vám půjde...

Však budou úseky, kdy Vás opustí vše v co jste věřily a vy budete muset obstát sami...

aby jste mohli projít do další úrovně a mít větší moc....

***

Jen mistři...tvoří mistry....

nezotročují si je a nepoužívají jejich síly pro sebe....

Opravdoví mistr ví.....

Stojí v PRAVDĚ...v opravdovém JÁŠSTVÍ...

Dokáže posunout svého žáka, pokud je připravený...

avšak nechá ho jít cestou....která je pro něho nejlepší....

Poskytne mu moudrost ve studiu a ukazuje PRAVDY...

které je však nutno projít, aby jsi pochopil a tvé tělo, jako počítač si zaneslo vše do své buněčné paměti...


Paměti člověka...rodu...národu...

které se předávají genetickou výbavou dané línie.....

Držte se pravdy.....

cvičit musíte v každý čas

a buďte ve střehu.....

Pro začátek čtěte. Bibli..Ono to tam opravdu všechno je....otevře se Vám to v pravý čas...

..Eduarda Tomáše ...Mílu Tomášovou...

A jak se říká...když je žák připraven učitel se vždy najde....

Požehnanou cestu v PRAVDĚ ♥

Noc roztáhla svá křídla...

8. srpna 2017 v 0:52 | Lady L
Noc roztáhla svá křídla

propůjčila mě je a já mohl letět ke vzdálené hvězdě...

bylo to tak rychlé až jsem se lekl

a byl jsem zase ve svém těle....

strach je potvora mnoha tvarů...

dokud jí však nedáš tvar je schovaná za myšlenkamy a skutky...

nenápadná potvora

oslnítě neočekáváně...

překvapí tě tam,. kde by jsi ji nečekal....

Podívej se do svého srdce...

co tam vidíš...?

jen vlnky...

každá z nich nese obraz moře...

tolik podob má

V jedné z nich se odráží smích náruživé milenky Lilith...

prasátka osudů hází vlnky na všechny strany...

V další vidíš čistou panu v očekávání, kterému řekla své ANO...

Kříž už stojí na hoře zvaná Lebka...

Smích Lilith slyšíš za bouřlivých nocí...

kdy přichází na svět nejvíce duší zvědavích na svůjnový osud...

Zapomněli jsme vše a pláčem vítáme nová svítání...

Těšíme se, že už konečně překonáme to věčné lopocení s tisíci ba miliony nádechů a výdechů....

Dualita je akce a reakce....nádech a výdech....opaky co by bez sebe nebyly.......oxymorony...

Neschováš se v ulitě...na dlouho, jako krab poustevník....

Musíš jít za svou potravou....

Mrchožrout co čistí cestu druhým...

není proč se obviňovat....ač nic neděláš na své cestě wu wej nechal jsi tu svou stopu...

Vše souvisí se vším a přeci s ničím...

Prázdnota už mnohokrát přivedla na svět sebe......

Roztoužená dychtivostí po poznání sebe....

Jak nádherné je dotýkání....

Zakoušet výskání ve vlasech, když tě někdo políbí na krk....

A tak se roztáčí galaxije, aby se MOHLA POZNÁVAT....

Jako Muž a Žena....jako dítě.....s věděním všehomíra....a pak zapomenout a padat do temnoty.....


Až se poprvé zas nadechneš a poznáš....bolest i radost světa......

Vzpomeneš si v záblescích vln i na jiné....a jednou....přijdeš K SOBĚ....

***

Kdybych měla ještě možnost...rodit..

4. srpna 2017 v 14:52 | Lady L
Kdybych tak mohla být zase před možností volby...

Modlila bych se za požehnanou rodinu...za rodinu svého partnera pro život....

Za požehnání....mím rodičům konat správná rozhodnutí a žít v lásce a úctě a o to bych prosila i pro rodiče svého partnera...

aby měli požehnání a vychovali moudrého, laskavého, pracovitého muže...plného lásky a tvořivosti i schopnosti chránit a budovat zároveň moudře rozdělit svůj čas mezi své nejmileší a dát i svůj podíl společnosti, která by měla ctít všechny bytosti...

Má matka i otec by s láskou a úctou mě učili svým vzorem obstát v životě....

Učily by mě, jak důležitá je spolupráce mezi partnery....mezi těmi co jsou v rodině a děkovala bych babičkám a dědečkům za jejich dar mím rodičům....

Propojenost a vzájemná spolupráce v rodině je základ pro společnost....

nezáleží na barvách pleti...

ale na rodině... základu společnosti...

na rodinách.. buňkách je založen....kvalitní stát...

***

A jako dívka bych byla zasvěcena do nádherné role ženy.....

Krásně o tom mluví Červený stan...
http://www.tarak.cz/cerveny-stan-1-cast/

A tak i můj budoucí muž by prošel zasvěcením ....

židé ho měli kolem 12 roku

indiáni do 7 let byli u matek a pak přešly k bojovníkům, kde se učily....
a prošly zkouškami...a byli přijati, jako muže...
***

Kdo je odpovědný, drží slovo a společensky se angažuje.
Kdo je odvážný, odhadne své možnosti a také je posouvá.
Kdo je originální, dokáže být svůj a vytváří něco nového.
Kdo je otevřený, má svůj názor, a přitom dokáže vést dialog.

***

Požehnaný sňatek, kdy dva rody se dávají dohromady, jako dvě řeky, které mohutní a sílý a každá z nich přináší nové kvalitní vzorce ...inspiraci...pomoc...

Jsem idealista....

Mít svého partnera u celé cesty těhotenství a u porodu...příchodu nového divu na svět....

Kdo zažil ví...jak je krásné, když je s vámi někdo blízký...chrání Vás a pomáhá vám...

a nese s vámi bolest i radost...přijímá vše...krev...výkaly...prostě vše a nesoudí...

Všichni chceme být milování...

a největší iniciační cestou duchovního člověka....je ŽIVOT SÁM....

A NEBE je tam...kde se všechny bytosti navzájem podporují k dobrému....SLOUŽÍ SI NAVZÁJEM....V ÚCTĚ..LÁSCE...

***

Pár videí vedoucí k poznání...lásky...k sobě...matce Zemi...protože vše začíná u naší úcty k sobě a k celému světu....

https://www.youtube.com/watch?v=UJSHs3XBngU

Duše K - tentokrát s Tecciztemocem - 16.7.2017


https://www.youtube.com/watch?v=-VfsBvhHvE0

Duše K - tentokrát (nejen) o maorské tradici přirozeného porodu s Te Kaha - 4.6.2017


https://www.youtube.com/watch?v=7pumtOZnncU

PŘIROZENÝ POROD - Martina Solaria a diskuse Gošárníků na SG13 (Brno, 14. 12. 2014)


http://www.tarak.cz/skola-maleho-stromu/
Kniha se četla jedním dechem....

Kdybych měla možnost...vychutnala bych si ten dar být samodruhou...požehnanou....

Ale není to jen o tom přivést dítě na svět...je to i o tom dát.mu domov..LÁSKU ..DOBRÝ VZOR...ŘÁD...

Kdybych tak...

31. července 2017 v 19:46 | Lady L
Její poslední slova byla...

Kdybych tak mohla vrátit čas....a neutrhnout plod poznání dobrého a zlého....

Před očima ji proběhl čas celého jejího vesmíru....hroutil se do sebe.....vnímala bolest všech těch bytostí...jejich strach...


***

Šílený hluk jí vytrhl ze spánku....

v té chvíly než se vzpamatovala mísyly se v ní všechny možné i nemožné pocity....poslední mohla být úleva...

ale hodiny se zbláznily a ukazovaly dobu, kdy měla prchat do školy....


Jako obvykle si připravovala věci na poslední chvíly...naházela co ji přišlo pod ruku...

a zapoměla, že má vzít ještě ten děsnej papír pro psycholožku....

Otevřela dveře a nestačila se divit.....

protože místo, aby došlápla na chodbu propadala se do časoprostorového trychtýře kontinua....

To jsem se zbláznila....

Cvak dopadla na židli ve škole.... místo učitelky tam stál Ježíš...téda...ta postava...ty svaly....ty vlasy....

ty nádherný bílý zuby....vypadal, jak na reklamy na super šampón...super pastu na zuby...super...super...super...

A ten hlas....téda ten rozvybrovával všechny buňky do stavu blažená mimóza....

Myšlenky se řítily její hlavou, jako komety vesmírem.....

Z jejího chaosu jí vytrhl dotaz...Kolikátého dnes máme...? optal Jošua....

Máme prosím na tři růžové a jednu modrou....vyhrkla ze sebe zbrkle taška Adéla....

Vždycky byla vlezřiťka...(nikdo však nevěděl, že to byla jen jedna z jejich pesonifikací....ta další byla Máří ...

Říkala své tašce Adéla....to jméno se jí z nějakého důvodu líbylo...aniž by věděla proč...

Netušila, že to znamená vznešená....

Ježíš se ničemu nedivil...ukázal prstem na bod ve středu třídy a objevily se přesně tři druhy růžové a jedna zářivě modrá ..

Dnes si vysvětlíme, jak funguje vesmír...děcka...

Najednou bylo temno...zastavil se čas....takovou tmu snad nikdy nezažila.....

A ozvala se neskutečná melodie a oslnivé světlo se rozprostřelo v jejich zřítelnicích.....a ....

stékala ji šťáva z kyselého plodu po bradě...některé buńky vnímaly hořkost...a zároveň neskutečnou lahodnost....

kolem ní džungle a do ksichtu se jí řehtal puntíčkovanej had bez zubů...jeho smích byl neskutečně nakažlivý....

kuckala ty kusy toho plodu co vypadal nepopsatelně divně....

a....

stála po krk zahrabaná v písku...kolem řvaly lidé z hlavy jí tekla krev...Oni jí kamenovali....ProBoha proč?


V odpověď jí proběhla ozvěna z rajské zahrady s jablkem.....

Bolelo to děsně....

blik cvak příjem....

Kdybych tak nejedla to zatra....

Kam dál